Podle některých poměrně rychlý úspěch, podle jiných další nedostatečný krok. Shoda států Evropské unie na přerozdělení zisků části výrobců elektrické energie má pomoci podnikům a domácnostem překonat zimní měsíce. Do vyhlášeného opatření se však ihned pustili zástupci průmyslu a poněkud překvapivě i Slovensko, které tvrdí, že s navrženým řešením nesouhlasilo. Do situace pak vstupuje i otázka českého národního řešení. Zatímco se bude výrobcům brát, distributorům chce vláda naopak dávat.

Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Jedna část krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Unijní vlády mohou za jistých podmínek stanovit nižší, ale i vyšší limit. Činitelé obeznámení s přípravou opatření systém popsali tak, že při prodejích nové elektřiny vyrobené z hnědého uhlí, jádra a obnovitelných zdrojů poputují veškeré příjmy nad stanovenou hranicí do rozpočtů jednotlivých zemí.

Na současném trhu s elektřinou v EU prodávají výrobci elektřinu za cenu stanovenou poslední, tzv. závěrnou elektrárnou potřebnou k uspokojení poptávky – často se jedná o plynovou elektrárnu, což znamená, že nedávný nárůst cen plynu zvýšil náklady na elektřinu. Tento návrh tak nesrazí vysoké ceny elektřiny jako radikálnější návrhy například na zastropování cen ruského plynu, měl by však podle plánů unie poskytnout prostředky ke kompenzacím. O dalších návrzích, které mají řešit samotné ceny, se tak bude dále jednat.

Takto získané prostředky mohou státy využít pro vlastní opatření. Páteční dohoda při tom vytváří prostor pro zastropování cen elektřiny pro malé a střední podniky v plném objemu jejich spotřeby. „Musíme si uvědomit jednu věc: malé a střední firmy v té naší definici pokrývají téměř 98 procent firem v rámci EU. Jsou to firmy do 250 zaměstnanců,“ podotkl v pátek ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Dalším pilířem unijního balíku je nejméně 33procentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let. Podle Evropské komise by mohlo odebírání příjmů za levnější elektřinu v kombinaci s příspěvky od sektoru fosilních paliv přinést do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu Kč).

Limit 180 eur za MWh a povinné úspory mají vstoupit v platnost na začátku prosince. Po páteční „politické dohodě“ jsou unijní krizová opatření v zásadě hotová, jejich definitivní schválení se čeká příští týden. Proti se však poněkud nečekaně může postavit Slovensko. Bratislava podle slovenského premiéra Eduarda Hegera prosazovala, aby vybraná daň z nepřiměřených zisků byla přerozdělena mezi členské země podle jejich spotřeby.

Heger řekl, že v případě přerozdělení například v závislosti na počtu obyvatel by Slovensku z očekávaného výběru zmíněné daně v celé EU připadlo 1,5 miliardy eur (37 miliard korun), zatímco podle schváleného návrhu to bude jen 115 milionů eur (2,8 miliardy korun). Schválená unijní předloha podle Hegera počítá jen s možností dobrovolného přerozdělování vybrané daně mezi jednotlivé země na základě pozdější dohody a pouze s možností zdanění obchodníků s elektřinou.

České řešení jde cestou kompenzací obchodníkům

Zatímco návrh v rámci Evropské unie míří na získání peněz od výrobců, v Česku vstupuje platnost rámec pro „národní“ řešení, které povede naopak k vyplácení možná až stovek miliard v kompenzacích distributorům energií. V sobotu 1. října začne platit novela energetického zákona, která vládě mimo jiné umožní stanovit maximální ceny elektřiny a plynu.

Vláda už dříve uvedla, že maximální cena silové elektřiny bude činit 6000 korun za megawatthodinu včetně DPH, megawatthodina plynu bude stát maximálně 3000 korun. K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví konkrétní podrobnosti. To by měla vláda podle ministerstva průmyslu a obchodu projednat ve středu. Ve svém nařízení mimo jiné stanoví právě maximální cenu jednotlivých komodit. Svým nařízením bude také určovat odběratele, kterých se bude cenový strop týkat. Vláda už dříve uvedla, že se zastropování bude týkat domácností, živnostníků, malých a středních firem nebo domovních plynových tepláren.

Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Při mimořádné tržní situaci bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve uvedl, že rozpočtové dopady zastropování budou představovat nejvýše 130 miliard korun. Stajnurův odhad však zpochybnili vzápětí odborníci, podle některých se mohou výdaje vyšplhat i ke dvěma stům miliard.

Stát podle Stanjury použije na náklady mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z mimořádných zisků a příjmy z emisních povolenek. Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje Energetický regulační úřad.