Když Pavel Zeman před dvěma týdny obnovil vyšetřování Čapího hnízda a tím premiéra Andreje Babiše, ptali se někteří pozorovatelé, proč se rozhodl premiéra nežalovat sám. Místo toho vrátil míč státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, který přitom obvinění v září zrušil. Dalo se z toho dovozovat, že když Zeman nevyužil své pravomoci, je to alibista a hraje o čas, aby nemusel rozhodnout ani tak, ani onak.

Od včerejška, kdy Seznam.cz a iROZHLAS.cz Zemanovo rozhodnutí zveřejnily, víme, proč Zeman volil tuto cestu. Dokument by se totiž dal shrnout do věty: Pane Šarochu, neudělal jste si domácí úkoly, tady a tady svou práci musíte doplnit. Z podstatné části jde o to, aby na Městském státním zastupitelství v Praze provedli další důkazní řízení – a bylo by divné, aby důkazy sháněl sám nejvyšší státní zástupce.

Obsáhlé a těžko přístupnou právničtinou psané rozhodnutí se zabývá různými aspekty Šarochova nálezu: faktickým ignorováním pravidel Evropské komise, která jsou u čerpání evropských dotací – to uzná i rozumný euroskeptik – důležitá; rozmanitými způsoby, jak Agrofert údajně nezávislou farmu vytrvale podporoval, včetně reklamy zadávané do Olbramovic na produkty Babišových firem v Německu; otázkou, jak nepropojené mohou být podniky, v jejichž čele jsou blízcí příbuzní. Zeman Šarochovi dává za úkol vyšetřit možnost, jestli Babiš náhodou v celé operaci na získání dotace nevystupuje jako „nepřímý pachatel“. S tím souvisí podezření, zda Babišovi původně spoluobžalovaní podřízení a příbuzní nebyli v celé věci jen nastrčené postavy, které ani nemusely vědět, že celá operace je trestněprávně na hraně. Tedy – tak to na NSZ pochopitelně nevyjádřili – jestli si dnešní premiér neudělal ze svých příbuzných při pokusu získat peníze, na které neměl nárok, bílé koně.

Text rozhodnutí má ale i významnou politickou dimenzi v tom smyslu, že ho můžeme číst jako potvrzení dvojího metru při vyšetřování. Jeden metr se používá na většinu vyšetřovaných, druhý na toho, z koho orgány cítí skutečnou sílu. Vyzařování síly a moci je samozřejmě Babišův osvědčený postup už z dob, kdy ještě podnikal, natož ve vysoké politice.

Zatímco standardem policie v posledních letech, určitě při ostře sledovaných kauzách, bývá ostrý start – těžkotonážní prohlídka brzy ráno, vazba, vození v medvědu atd. – s předpokladem, že v zabavených dokumentech se něco najde nebo že člověk ve vazbě promluví, v případu Čapího hnízda se nikdo nepokusil různé klíčové dokumenty zajistit po dobu více než dvou let přímého vyšetřování. A to je druhý extrém.

Podívejme se do textu Zemanova rozhodnutí, kde všude nejvyšší státní zástupce postrádal konkrétní úkony. Nejprve obecně Zeman „nedostatečně zjištěný skutkový stav“ konstatuje při „posuzování objektivní stránky jednání stíhaných osob“. Totéž u otázky, zda farma a nějaká část Agrofertu byly propojené podniky: v práci státního zástupce, píše Zeman, „fakticky absentují úkony, které by měly objasnit jeden ze znaků rozhodných pro závěr“ o propojenosti.

Nejvyšší státní zástupce se také pozastavuje nad ochablostí Šarocha, respektive detektiva Pavla Nevtípila ve chvíli, kdy měli zjistit, jestli byl převod akcií na Babišovy příbuzné smyšlený, nebo ne. Což je s podivem, na fiktivnosti převodu bylo zpočátku trestní stíhání postaveno. K tomu se podle Zemana „nelze vyjádřit než kriticky“, neboť „úkony provedené po zahájení trestního stíhání tento úvodní předpoklad (tedy že převod akcií se nekonal – pozn. red.) blíže neprokázaly. Nebyly zajištěny důkazy vyvracející majetkové dispozice s akciemi společnosti dle tvrzení obviněných.“ Jinými slovy: oba muži se během vyšetřování vůbec neobtěžovali pro svou dosti logickou vyšetřovací hypotézu shánět materiální důkazy. Proč asi se jim do toho nechtělo?

Dále se Šaroch s Nevtípilem ani nezamysleli nad možností, že převod akcií třeba vůbec není platný, když tu chybí povinné ocenění majetku. Posudek sice nehledali tam, kde to vyžaduje obchodní právo, zato se na něj spolehli tam, kde se na něm podle Zemana nedá stavět – totiž v otázce propojení podniků na stejných či sousedních trzích. V této otázce se spokojili se znaleckým posudkem, zaměřeným nadto formalistně: „Nelze odhlížet ani od faktu, že posouzení těchto otázek je primárně předmětem zajišťování podkladů (...) a nemá být nahrazeno zpracováním znaleckého posudku, zejména pokud ani znalec nedisponuje podklady...“

Až zase bude český premiér někde tvrdit, jak po něm všichni jdou, třeba mu někdo na základě Zemanova textu připomene, že je to naopak, že se mu zatím dostávalo fešáckého vyšetřování.