Vláda podle očekávání odmítla účast na globálním paktu OSN o migraci, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Společně s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) už odmítavý postoj avizovali minulý týden. Podle stanoviska, které připravilo ministerstvo zahraničí, vadí Česku na dokumentu to, že se do něj nedostaly některé jeho priority, mimo jiné jasné rozlišení mezi legálními a nelegálními migranty nebo označení nelegální migrace za nežádoucí.

Globální pakt o migraci by měly státy OSN přijmout na konferenci v Marrakéši v první polovině prosince, v lednu ho formálně potvrdí Valné shromáždění OSN. Sněmovna v září vyzvala vládu, aby jí do poloviny listopadu sdělila, s jakým stanoviskem čeští zástupci do Maroka pojedou. Opoziční ODS a SPD tehdy neprosadily svá usnesení, která by vyzývala vládu k odmítnutí úmluvy.

Podle stanoviska, které po zasedání kabinetu z minulého týdne vypracovala česká diplomacie, kompakt zastírá rozdíly mezi legálními a nelegálními migranty, a tím podněcuje k větší migraci, včetně migrace nelegální. Černínský palác také upozornil na to, že v závěrečném textu dokumentu chybí jasné stanovisko, že nelegální migrace je nežádoucí, které Česko při jednání prosazovalo. Do závěrečného textu dokumentu se pak nepodařilo prosadit usnesení navrhované Evropskou unií, které by mluvilo o nucených návratech nelegálních migrantů jako o legitimní součásti migrační politiky.

Podle zprávy česká vláda původně uvažovala o přijetí globálního paktu s výhradami. Vzhledem k obavám z toho, že tyto výhrady přestanou být relevantní v okamžiku, kdy by byl pakt schválen, se ale kabinet rozhodl k úmluvě nepřipojit.

Pakt OSN o migraci bude nezávazný. Země, do kterých migranti směřují, ale k němu vyjadřují výhrady. Loni oznámily ustoupení od úmluvy Spojené státy. Letos uvedly Rakousko, které tento půlrok předsedá EU, a Maďarsko, že se k dokumentu nepřipojí. Výhrady k paktu mají také Polsko, Itálie, Švýcarsko či Japonsko.