Zatímco se očkování nejrizikovějších zmítá v chaosu a postupuje pomalým tempem, nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) si rychlost vakcinace pochvaluje. A to i přesto, že zbývá naočkovat statisíce nejohroženějších osob. Mnozí z nich se doposud nedočkali termínu a tedy nedostali ani první dávku. Otevření registrací dalších přednostních skupin vneslo zmatek do registrací, kdy se lidé bez komorbidit dostali k vakcíně dříve. Na celou řadu komplikací upozornili i praktičtí lékaři – stovky ordinací ani po měsíci a půl nedostaly žádnou vakcínu a nemohou tak ochránit ty, kterým hrozí těžký průběh nemoci covid-19.

V Česku stále chybí naočkovat enormní množství těch nejrizikovějších, kterým hrozí těžký průběh covidu-19, což ukazují i zveřejněná data resortu zdravotnictví.

Z první prioritní kategorie, tedy lidí nad 80 let, dostalo ke čtvrtečnímu dni alespoň jednu dávku 308 144 osob, obě dávky 228 830 osob. To je zhruba 69,9 procent z celkového počtu seniorů z této rizikové skupiny. Statistiky ministerstva zdravotnictví ukázaly, že má svůj očkovací termín okolo 14 600 osob nad 80 let, zároveň ale na druhý PIN kód k rezervaci slotu čeká 58 954 lidí. Spousta důchodců se nechala očkovat v zařízeních s pečovatelskou službou mimo rezervační systém, i tak lze ale říct, že je vakcinace té nejstarší a nejrizikovější části veřejnosti znepokojivě pomalá – obzvlášť s ohledem na skutečnost, že se mohou registrovat už od 15. ledna.

Ještě více lidí zbývá naočkovat ve věkové kategorii 70 až 79 let, a to necelou polovinu. Alespoň jednu dávku dostalo ke čtvrtku 591 016 všech osob (58,4 procent z celkového počtu), polovina z nich má obě dávky. Na svou vakcínu přes centrální rezervační systém čeká čtvrtina z více než milionu seniorů této věkové skupiny – 74 252 má rezervaci termínu očkování a 184 963 vyhlíží výzvu k zabrání očkovacího slotu.

💉 Od 14. dubna se mohou k očkování proti #COVID19 registrovat osoby starší 65 let. Dosud se jich ve věku 65-69 zaregistrovalo přes 150 tis. a z nich má v tuto chvíli přes 35 tis. rezervovaný termín k očkování.

— Petr Arenberger (@PArenberger) April 16, 2021

Ve středu se otevřely registrace k očkování pro věkovou skupinu 65 až 69 let. V této věkové kategorii se nachází zhruba 670 tisíc lidí, je třeba ale poznamenat, že určitá část spadá i do jiných rizikových skupin, ať už se jedná o chronicky nemocné, zdravotníky či osoby z kritické infrastruktury.

Ani těch není málo, navíc se mohou přednostně očkovat i rozsáhlé skupiny všech zaměstnanců ve školství, sociálních službách, policisté či hasiči. Registrační mišmaš pro jiné než opravdu rizikové (mezi něž patří důchodci, obézní nebo i lidé s kardiovaskulárními chorobami a rakovinami) se proto stal terčem kritiky mnohých odborníků a lékařů. Mimo to se k vakcíně hned v úvodních měsících očkování dostala celá řada lidí mimo prioritní skupiny, od úředníků po některé politiky či celebrity.

Praktikům se hází klacky pod nohy

Co se týče ordinací praktických lékařů, ti dle svých slov bojují s kostrbatou a nerovnoměrnou distribucí vakcín, kterými by očkovali své nejrizikovější pacienty. Do vakcinace se zapojili na začátku března, kvůli problémům s dodávkami AstraZeneky ale očkování drhne a stojí lidské životy. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky čekalo ještě v úterý jen u praktiků na očkování 42 tisíc lidí starších 80 let, 187 tisíc ve věku od 70 do 79 let a 145 tisíc chronicky nemocných. Tedy celkově přes 370 tisíc lidí.

Dodal, že u praktiků čeká výrazně víc seniorů než v očkovacích centrech. Praktických lékařů, kteří doposud nedostali žádnou vakcínu, je navíc hned několik stovek. Své pacienty nyní registruje k očkování okolo 3600 lékařů z asi pěti tisíc, alespoň nějakou vakcínu dostalo 2900 ordinací. Z celkové cifry vykázali praktici něco přes 270 tisíc dávek, přestože se v původních plánech mluvilo o tempu 50 tisíc dávek denně.

Dosud je rozdělení očkovacích látek mezi ordinace a očkovací centra nerovnoměrné, byť záleželo na samotných krajích, jaký postup zvolily. Zmatku navíc přispěly i problémy s registračním systémem a nadměrná administrativa. Situace se podle Šonky ale zlepšuje, všechny vakcíny od AstraZeneky už mají mířit do ordinací praktických lékařů a některé kraje jim dávají i vakcínu od Moderny. Původně měli obdržet i preparát od Johnson & Johnson, výrobce ale dodávky do EU zarazil v souvislosti se vzácnými výskyty krevních sraženin. Praktici tak tuto vakcínu budou muset tento měsíc oželet.

Praktici se pozastavili i nad očkovacími centry v malých městech. „Ta v některých případech vznikají i v místech, kde to naprosto nedává smysl, například v městysech kolem dvou tisíc obyvatel, kde by rizikovou skupinu hravě zvládli naočkovat místní praktici. Zbytečně se tím nahrazuje existující síť lékařů, kteří jsou zvyklí očkovat, své pacienty znají a kterým tím pádem vakcíny chybí,“ popsal Šonka.

Bulovka: Naše kapacity jsou vyčerpané

Malé a nepravidelné dodávky vakcín do ordinací navíc působí zmatky. Pacienti, kteří se už u praktika registrovali, se odhlašují a čekají na vakcínu v očkovacím centru. Někteří lékaři po marném čekání na očkovací látky posílají rizikové na „čekacce“ do center, kde už vakcíny mají naskladněné. Některá z nich dávají přednost očkováním druhou dávkou a nepouštějí k termínu ty, kteří teprve vyhlížejí tu první.

Například v pražské Nemocnice Na Bulovce čeká aktuálně na termín očkování přes 8 000 lidí. Mezi nimi i senioři starší 75 let, kteří se registrovali v březnu. „Naše kapacity jsou aktuálně vyčerpané, a proto PIN 2 v tuto chvíli z naší nemocnice nikomu nepřichází. Z toho důvodu, že se u nás celý březen očkovalo první dávkou, tak celý duben očkujeme převážně jen druhé dávky. Aktuální situace je taková, že nové termíny pro první dávky budou k dispozici až začátkem května,“ odpovědělo včera na dotaz očkovací centrum nemocnice.