Vláda na podzim servíruje restauracím či hotelům tvrdší restrikce pro zákazníky i nejistotu, co má v plánu dál. To však podle předpokladů vede k dalším dopadům na sektor, který vládní kroky po celou dobu pandemie značně zatěžovaly. Restauracím tak ubývají zákazníci, hotely se musí smířit s rušením rezervací. Podle zástupců podnikatelů tak vláda využívá služby k tlaku na očkování a tváří se, že je nijak neomezuje. A zásadní přitvrzení má přitom teprve přijít.

Průzkumy začínají jen pár dní po zavedení povinnosti kontrolovat hosty ze strany personálu v restauracích viditelný propad v návštěvnosti, nejistota ve vládních plánech pak vede k rušení plánovaných firemních akcí či rezervací v ubytovacích zařízeních. Podnikatelé tak již poněkolikáté za dobu pandemie žádají vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) o plán budoucích kroků a vrací otázku kompenzací.

V souvislosti se zavedením kontrol bezinfekčnosti na koronavirus v restauracích, které musí personál provádět od minulého pondělí, hlásí podle Asociace hotelů a restaurací (AHR) až 70 procent podniků úbytek hostů o více než 30 procent. Navíc některé firmy, které měly rezervované prostory pro vánoční akce, objednávky vzhledem k nejisté situaci ruší.

Úbytek potvrzuje i průzkum společnosti Edenred. Na oběd do restaurace šlo podle dat společnosti v prvním listopadovém týdnu téměř o pětinu méně lidí než v prvních třech říjnových týdnech. Podle obchodního ředitele společnosti Petra Šorny tak data ukazují, že je gastronomický sektor stále ve složité situaci a to zejména podniky, které se soustředí na obědy či večeře.

Z dalšího průzkumu asociace pak plyne, že pouze 14 % ubytovacích zařízení nezaznamenalo rušení rezervací, na 78 % provozovatelů se pak potýká s rušením hromadných akcí. Storna více než 30 procent původních rezervací v posledních dnech podle AHR hlásí zhruba čtvrtina hotelů a penzionů, podobný počet zaznamenal rušení objednaných pobytů v rozsahu do deseti procent. V případě hromadných akcí jich přibližně pětina objednavatelů stornovala polovinu a více, které měli původně v plánu uskutečnit.

Vládní přitvrzení vůči zákazníkům i nejistotu dalších kroků kritizuje prezident AHR Václav Stárek. „Momentálně prožíváme smart lockdown, kdy vláda sice služby nezavírá, ale využívá je jako nástroj pro motivaci občanů k očkování. To způsobilo již od minulého týdne poměrně zřetelné propady v tržbách a počtu zákazníků. Náš obor je opět využíván pro dosažení cílů státu, ale finanční riziko za tato opatření nesou samotní podnikatelé,“ uvedl Stárek.

Ve hře je nyní přitom další zásadní zpřísnění, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) má v dalších dnech řešit možný přechod na „rakouský“ model. Ten už nepočítá s tím, že se lidé mohou prokazovat negativním testem, ale pouze očkováním či proděláním nemoci v posledním půl roce. „My už teď zaznamenáváme od minulého týdne třetinový pokles tržeb a toto opatření nebude znamenat nic jiného z pohledu byznysu než to, že ti lidé přestanou do restaurací chodit,“ řekl deníku Echo24 Stárek.

Pokud by stát chtěl něco podobného zavést, je tedy podle něj na místě zavést také odpovídající kompenzace. „Uznáváme a vidíme, že se epdemiologická situace zhoršuje. Určitě nebudeme my ti, kteří budou říkat, které opatření se má a nemá dělat, od toho jsou odborníci nebo vláda. Ale pokud bychom dělali rakouský nebo německý model, je třeba říct, že pokud to v Německu v některých regionech platí, dostávají všichni provozovatelé kompenzace, pokud jim klesnou tržby pod 70 %, stejně, jako tomu bylo u nás a jako tomu bylo v době lockdownu. Takže jestli se má ten model postavit, nechť se postaví kompletně,“ dodal Stárek.

Podle něj však mají kompenzace přijít už i za současných nařízení. Pro podnikatele ve službách by vláda měla podle Stárka otevřít program na podporu zaměstnanosti kurzarbeit, případně dosud používaný Antivirus. Obnovit by také podle něj měla dotační titul COVID Nepokryté náklady. Jeho prostřednictvím stát podnikatelům s propadem obratu za rozhodné období alespoň o 50 procent poskytoval příspěvek na 60 procent nepokrytých nákladů. Provozům s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku se týkala pomoc 40 procent nákladů.