Českou armádu čekají od začátku roku podstatné změny ve struktuře velení. Z dosavadního dvoustupňového systému, který byl zaveden kvůli úsporám před několika lety, se vrátí zpět na systém třístupňový. ČTK to řekl ředitel sekce plánování schopností Jaromír Alan. Cílem je zabezpečit lepší způsob velení jednotkám při operacích. Změny ve velitelské struktuře budou znamenat navýšení o 300 až 400 velitelů.

„Vracíme se zpátky k tomu, co je naprosto běžné v celém světě,“ řekl Alan. Ze třístupňového systému na dvoustupňový armáda přešla v době hospodářská krize, kdy se musela vypořádat s drasticky seškrtaným rozpočtem.

Chystaná změna, která bude spuštěna od začátku roku, spočívá ve vytvoření nového Velitelství pro operace. V současné době je struktura velení rozdělena na strategicko-operační stupeň, což je generální štáb, a taktický stupeň, tedy velitelství jednotlivých sil. Generální štáb má v tomto systému na starosti nejen přípravu koncepčních materiálů a plánů, ale i samotné velení silám, které jsou například nasazeny v operacích. „Postupem času si všichni uvědomili, že takto se to dělat nedá,“ podotkl generálmajor Alan.

Armáda bude proto od nového roku fungovat ve třístupňovém systému velení a řízení, který bude rozdělen na strategickou, operační a taktickou úroveň. Strategickou bude mít na starosti generální štáb, který se tak bude starat o plánování, výstavbu, rozvoj a o přípravu použití armády. Podle Alana tak bude mít za úkol nastavit, co má armáda umět, dělat a jak bude na základě zadání vlády naplňovat obrannou strategii. Vojáci tak na generálním štábu například připraví koncepci výstavby armády, budou rozhodovat o rozvoji a směřování armády nebo sledovat vývoj ve světě. Určí také, jak budou cvičena vojska či jak budou použita.

Nově přibude operační úroveň, kterou bude představovat Velitelství pro operace. Vznikne od 1. ledna na bázi Společného operačního centra, které zanikne na generálním štábu. Jeho úkolem bude samotné velení nasazeným jednotkám, ať už v zahraničních misích nebo na českém území. Na starosti bude mít i plánování a vedení operací. V angličtině je tato úroveň označována jako force user, tedy ten, kdo používá sílu.

Ten, kdo sílu dodá, anglicky force provider, bude taktická úroveň velení. Do ní budou spadat jednotlivá velitelství pozemních sil, vzdušných sil, teritoria a kybernetických sil a informačních operací. Jejich úkolem bude hlavně výcvik jednotek. Zodpovědné tak budou za plánování, organizování a řízení přípravy sil.

Kromě této změny v samotné struktuře velení dochází i k dalším změnám. Od začátku ledna bude na generálním štábu dosavadní sekce podpory rozdělena na tři sekce logistiky, komunikačních a informačních systémů a vojenského zdravotnictví. Důvodem je podle Alana její přílišná velikost, kdy současný ředitel má pod sebou velké množství přímo podřízených. Stejným způsobem se loni rozdělila sekce rozvoje a plánování sil na sekci plánování schopností a sekci rozvoje sil.

Armáda také již dříve oznámila vznik nového velitelství teritoria a velitelství kybernetických a informačních operací. Zřízena byla jejich organizační jádra, plné funkčnosti budou nabývat postupně. Velitelství teritoria bude mít v první fázi na starosti zabezpečení výcviku aktivních záloh, které mají k dispozici jednotlivá krajská velitelství. Časem toto velitelství přebere zodpovědnost i za samotná krajská velitelství a za další oblasti. Sídlit bude v Táboře.

Brněnské velitelství kybernetických a informačních operací bude mít na starosti kybernetický prostor. Jeho úkolem bude velitelům přinést veškerou podporu týkající se vojenských otázek z této oblasti. V operacích tak budou dávat odpovědi na otázky, co má protivník v kyberoblasti k dispozici, co bude chtít udělat, co je jeho zájmem či jak může ovlivnit bojovou činnost.