Zní to jako návrat do nějaké dávné éry. V roce 2018 vypukl asi největší skandál týkající se úniku dat na internetu, který propojoval Facebook, Rusko, brexit, Donalda Trumpa a pochybné volební taktiky. Řeč je o aféře Cambridge Analytica. Tato firma zabývající se politickým poradenstvím měla z Facebooku vytáhnout data desítek milionů uživatelů a následně je použít ke zvrácení referenda o brexitu, zvolení Trumpa a ovlivnění řady dalších voleb. K tomu se objevovaly temné náznaky, že za vším stojí Vladimír Putin. Minulý týden skončilo v Británii vyšetřování úřadu komisaře pro informace, britské obdoby českého Úřadu pro ochranu osobních údajů. Závěr: Cambridge Analytica nijak kampaň o brexitu neovlivnila.

To neznamená, že Cambridge Analytica se nedopustila několika minimálně morálně pochybných věcí. V Británii měla vždy špatnou pověst, slibovala svým klientům skvělé výsledky, ale málokdy byla schopná je dodat. Také se pohybovala eticky za hranou, třeba když do domů protivníků posílala mladé dámy, nebo se je snažila uplatit a přitom vše natáčela. Málokdo s ní pak chtěl doma spolupracovat, a tak se soustředila na zahraničí.

Zároveň na univerzitě v Cambridgi Aleksandr Kogan prováděl psychologický výzkum: pomocí dat z Facebooku se snažil vytvářet profily voličů na základě jejich otevřenosti, svědomitosti, extraverze, příjemnosti a neuroticismu a tím určit, na jaké politické slogany budou reagovat. Kogan měl povolení od Facebooku shromažďovat informace o jeho uživatelích přes aplikaci, kde vyplnili dotazník. Jenže aplikace nestáhla data jen přímých uživatelů, ale i jejich facebookových přátel. Dohromady Kogan získal data asi 87 milionů lidí. Cambridge Analytica, která se snažila prosadit v oblasti kampaní na internetu, od Kogana jeho data odkoupila a na jejich základě pak vytvářela kampaně pro své klienty. Mezi nejznámější patří texaský republikánský senátor Ted Cruz a Donald Trump. Cambridge Analytica slibovala, že dokáže, aby se uživatelům Facebooku zobrazovaly politické reklamy ušité přímo na míru. Jak ale upozorňuje britský novinář James Ball, s tímto tvrzením jsou dva problémy. Zaprvé: přestože vzorek 87 milionů uživatelů vypadá masivně, Facebook má dvě miliardy uživatelů po celém světě, k dobře mířené kampani je tak celkem k ničemu. Zadruhé je otázka, jestli systém vyvinutý Koganem vůbec fungoval. Proto dnes kampaně spolupracují přímo s Facebookem, on jediný má přístup ke všem uživatelům a dobře vyvinuté nástroje pro mířenou reklamu.

Co se týče brexitu, Cambridge Analytica ho nemohla ovlivnit, neboť na něm vůbec nepracovala. Ani jedna z kampaní si firmu nenajala. Cristopher Wiley, whistleblower, který skandál rozpoutal, tvrdil, že oficiální kampaň za odchod z EU Vote Leave spolupracovala s Cambridge Analytica tajně přes firmu Aggregate IQ. Přestože někteří lidé pracovali v obou dvou firmách, není žádný důkaz, že by mezi nimi probíhala spolupráce. Navíc i když Aggregate IQ nakupovala reklamy na Facebooku, analýzu dat a jejich vyhodnocování dělala pro Vote Leave úplně jiná firma.

Zdá se, že původ tvrzení, že Cambridge Analytica ovlivnila brexit, jde na vrub komisařky pro informace Elizabeth Denhamové, která v rozhovoru pro rádio smotala dohromady dvě aféry: únik dat Facebooku do Cambridge Analytica a nedodržení finančních limitů kampaní Vote Leave. Ta překročila legální limit o půl milionu liber, částku využila hlavně na nákup internetové reklamy. Vzhledem k tomu, že fanoušci setrvání v EU dohromady utratili 19 milionů liber a jejich odpůrci 13 milionů, nejspíš to nebyl rozhodující moment brexitu. Vote Leave dostala pokutu. Denhamová později své vyjádření uvedla na pravou míru, ale mezitím se již skandál rozjel.

Podezření na ruské zapojení stojí rovněž na vodě. Kogan je ruského původu a třikrát přednášel na Petrohradské státní univerzitě a také od ní obdržel grant. Cambridge Analytica zase jednou udělala prezentaci pro Lukoil, ale nikdy pro něj přímo nepracovala.

Zdá se, že Cambridge Analytica byla hlavně banda šarlatánů, která se tvářila, že dokáže měnit vlády v celém světě, a klienti i média jí to spolkli.