Stát okamžitě po nabídnuté pomoci z programu Antivirus rozjel po firmách plošné kontroly. Třetina společností neměla dokumenty v pořádku a o příspěvek na náhradu mezd buď přišla úplně, nebo vracela část finančních prostředků zpět státu. Státní kasa si tak zatím přišla na více jak čtyři miliony korun. Úřad práce už v minulosti avizoval, že se kontrolám z tohoto programu nevyhnou žádné společnosti, které se o tuto formu pomoci ucházely.

Do poloviny července tak stát stihl uskutečnit již 594 kontrol, z toho 193 jich Úřad práce ukončil. Výsledkem je pochybení u 61 firem, které buď musely částečně, nebo úplně vrátit příspěvek na mzdy pracovníků. Ty společnostem poskytuje stát zpětně za vyplacení svých zaměstnanců. Firmy tak musejí nejprve pracovníky řádně vyplatit a odvést odvody a poté můžou o program zažádat.

Celkově tedy skoro třetina firem chybovala. „Z toho bylo padesát kontrolovaných subjektů, které částečně vracely poskytnutý příspěvek v celkové výši 2 043 970 korun a 11 kontrolovaných subjektů, které vracely celý poskytnutý příspěvek ve výši 2 540 198 korun,“ řekla pro Echo24 mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Společnosti se při kontrolách musí připravit na důkladné prolustrování. Podle Úřadu práce se totiž kontroloři zaměřují na oprávněnost čerpání poskytnutého příspěvku, kde kontrolory nejvíce zajímá doložení mzdových podkladů a vyplacení mzdových úhrad, odvodů, mzdové listy a evidenci pracovní doby. Dále se zkoumají i pracovní smlouvy se všemi dodatky u zaměstnanců, na které se příspěvek vztahoval. „Stejně tak je potřebné, aby zaměstnavatelé prokázali, že zaměstnanci nebyli ke dni vyúčtování ve výpovědi. V neposlední řadě musí zaměstnavatelé při kontrole předložit vnitřní předpisy upravující překážky v práci, dohody s odborovými organizacemi opravňující k výplatě snížené náhrady mezd a doklady vedoucí k oprávněnosti překážek v práci,“ řekl dále Beránková.

Při kontrolách ale není nejčastější chybou, že by například zaměstnance pracoval, i když musel být na překážkách doma. Mezi časté chyby se podle úřadu řadí chybně stanovený průměrný výdělek, chybné zařazení zaměstnanců do režimu A či B nebo došlo k záměně hrubé mzdy za náhrady mezd. Při kontrolách se například přišlo i na to, že si firma nárokovala příspěvek na náhradu mzdy na zaměstnance, který byl na překážkách již před koronavirovou krizí. Jedinou útěchou pro chybující živnostníky a podnikatele je, že stát po provinění nepožaduje žádné sankce.

Česká inspirace v zahraničí

Kabinet Andreje Babiše rozjel program Antivirus už na začátku dubna. Pomoc do konce června podpořila celkově 740 tisíc zaměstnanců v 60 tisících firmách. Pomoc se měla inspirovat v německém a rakouském kurzarbeitu. Přesto je tuzemský model značně odlišný, protože nepočítá s dělením mzdy mezi stát a firmu na zaměstnance, který má z důvodu krize snížený pracovní úvazek. V českém modelu tak stát financuje pracovníka, který je na překážkách na straně zaměstnavatele doma a vůbec nepracuje. Od začátku roku tak stály mzdy českých nepracujících zaměstnanců už 14,2 miliardy.

V současné době mohou firmy spadat do dvou druhů pomoci. První je určen pro firmy, které kvůli vládním krizovým opatřením či karanténě musely mít zavřeno či omezený provoz. V tomto případě dostávají firmy příspěvek 80 procent z vyplacené náhrady a to do 39 tisíc korun. Program Antivirus B je pak nastaven pro společnosti, které se dostaly do problémů například kvůli nedostatku surovin nebo je postihl pokles poptávky. V případě splnění podmínek poskytne stát 60 procent z vyplacené mzdy do 29 tisíc korun. Z obou programů navíc firmy odvádějí za své zaměstnance odvody. Podnikatelé navíc musejí svým zaměstnancům nejdříve mzdy vyplatit a poté žádat o náhradu stát.

Český model se inspiroval u Německa a Rakouska, kde má kurzarbeit dlouhou minulost. Firmy ji využívají v době hospodářské recese nebo když musejí snížit svou produkci. Během koronakrize se takto drží místa pro ty pracovníky, kterým je pouze zkrácen pracovní úvazek. Celých 60 procent čisté mzdy na toto místo vyplácí Německá pracovní agentura a zbytek za odvedenou práci zaměstnavatel. Pokud má například zaměstnanec alespoň jedno dítě, podíl od agentury se navyšuje na 67 procent.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si pokračování Antiviru nadále přeje. Chce navíc zavést i skutečný kurzarbeit, který by byl využitelný v případě příští krize či přírodních pohromách. Podle plánu by tato varianta měla platit od začátku příštího roku.

Současný Antivirus by měl platit do konce srpna. Už nyní se ale počítá s jeho prodloužením až do konce roku. Přeje si to tak ministerstvo práce, odbory ale i zástupci zaměstnavatelů. Přitom už nyní sílí hlasy, že se tento program pouze snaží uměle držet nezaměstnanost v malých číslech a po skončení programu přijde skokový propad. Stát by tak neměl firmám bránit v propouštění.