Téměř tři roky čekají statisíce dlužníků na oddlužovací změnu zákona označovanou některými poslanci jako novelu desetiletí. Od úprav si poslanci v dolní komoře parlamentu slibují, že lidem od dluhové pasti pomůže k snadnějšímu vyhlášení bankrotu. Podle kritiků však novinky přinesou pro dlužníky přísnější podmínky. Senát proto poslancům předlohu vrátil s vlastními úpravami, které odborníci podporují. Záležet tak bude na hlasech vlády Andreje Babiše, ze kterého vycházejí různé pohledy na oddlužovací zákon.

Senátní návrh přitom počítal s tím, aby na oddlužení dosáhli i ti nejchudší. Sněmovní verzi tak vrátili k projednání s třemi pozměňovacími návrhy. První návrh počítá s tím, že se sníží částka, kterou bude muset dlužník měsíčně platit. Další návrh doplňuje definici nepoctivého záměru a třetí řeší třicetiprocentní podmínku úhrady dluhu. „Stačí, aby dlužník plnil po dobu pěti let povinnosti, které mu zákon ukládá,“ řekl při projednávání v horní komoře Jiří Dienstbier (ČSSD).

Poslanci tak znovu dostanou na stůl původní návrh, pro který hlasovala drtivá většina sněmovny. Celkem 154 poslanců hlasovalo pro přijetí původního návrhu. Zdržel se pouze celý klub ODS a Markéta Pekarová Adamová z TOP 09. Pro senátní verzi nejsilnější opoziční strana ruku nezvedne. „Ani jedna z variant není ideální. Senátní verzi nepodpoříme, o tom, zda budeme hlasovat pro sněmovní návrh se rozhodneme na úterním poslaneckém klubu,“ řekl pro Echo24 předseda ODS Petr Fiala.

Vládní koalice s největší pravděpodobností podpoří svůj původní návrh, který vypracoval bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán. „Předpokládám, že velká většina poslanců ve Sněmovně podpoří původní verzi pro oddlužení našich občanů. Podle našeho názoru je vyvážená jak na stranu věřitelů, tak na stranu dlužníků,“ řekl Jaroslav Faltýnek. Podle něj je senátní verze nakloněná spíše ve prospěch dlužníků.

Senátní změny však podporuje poslankyně sociální demokracie Kateřina Valachová, která se k insolvenčnímu zákonu dlouhodobě vyjadřuje. „Odborníci podporují senátní verzi novely insolvenčního zákona. Já oceňuji, že zahrnuje i moje návrhy, které původně sněmovnou neprošly. Věřím, že až budeme hlasovat o senátní verzi, převládne u kolegů lidskost nad zájmy vymahačů a obchodníků s chudobou,“ uvedla bývalá ministryně školství Kateřina Valachová.

Kritika sněmovního návrhu

Po hlasování ve sněmovně o původním návrhu se snesla na zákonodárce velká kritika. „Současný výsledek je takový, že vymahačská lobby jednoznačně zvítězila a uhájila status quo. V oblasti oddlužení se totiž nic zásadního nezmění, když pominu určité úlevy pro seniory. To je sice dobré, ale seniorů je v exekuci 120 tisíc a my máme miliony lidí, kteří jsou přímo dotčení exekucí. Pokud vláda toto téma nechce řešit, tak to měla říct dříve. Neměla vytvářet naděje, že insolvenci řeší dva roky a rok ve sněmovně. Faktický výsledek je, že schválili to, co již platí,“ řekl pro Echo24 analytik Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni.

Hůle také upozorňoval na fakt, že se podmínky pro vyhlášení bankrotu mění všude v Evropě. „Zůstáváme v balkánské kultuře. V Rumunsku a Bulharsku není oddlužení možné. U nás je možné s třiceti procenty. Ostatní země kolem nás už přijaly nulovou variantu. Buď si musíme říct, jestli se cítíme kulturně víc na Balkáně nebo na Západě. Důležité je, že novely insolvenčního zákona, tedy moderní oddlužení, přijímaly většinou pravicové vlády,“ řekl dále Daniel Hůle. Právě třicetiprocentní podmínku řešil senátní návrh.