Osoby klasifikované jako „chronicky nemocné“ patří spolu k seniorům v nejvyšším věku ke skupinám obyvatel, které jsou covidem-19 ohroženy nejvíce. Přestože jim ministerstvo zdravotnictví původně slibovalo, že se budou moct hlásit k očkování do centrálního registru jako prioritní skupina, zatím se tak nestalo. Vláda místo toho dala minulý týden přednost očkování policistů nebo hasičů.

Chronicky nemocní si tak musí očkování domlouvat se svými praktickými lékaři nebo v centrech specializované péče. Kvůli nedostatku vakcín se však velká část k očkování v nejbližší době nedostane. Pro některé z nich takové zdržení může být osudné. Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky sice lékaři o očkování chronicky nemocných vědí, ale nemají dostatek vakcín.

„Informace jsou poměrně návodné. Většina praktiků ale nemá čím očkovat. AstraZeneca se sice distribuuje na objednávku lékaře, ale z boku tam vstupují krajští koordinátoři, kteří mají právo zabavit si pro potřeby kraje tolik vakcíny, kolik uznají za vhodné,“ uvedl. Do očkování navíc nejsou ani zapojeni všichni praktici v ČR, aktuálně z asi 5500 očkuje něco přes 4000 lékařů. Chronicky nemocní pacienti, jejichž lékař neočkuje, se většinou tedy nemají jak k vakcíně dostat.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný dal v pondělí mlhavý příslib, že se situací vláda bude zabývat. „Už teď je prioritizace chronicky nemocných možná a snažíme se ji usnadnit. Jsou vytipována dvě technická řešení, která budou zítra (v úterý) představena na radě vlády. Jedno z nich bude, jakým způsobem umožnit, aby se ještě větší počet lidí, které jejich ošetřující lékař vyhodnotí jako vysoce rizikové, dostali k vakcíně. Přestože by jim bylo výrazně méně než 70 let,“ naznačil ministr na tiskové konferenci po zasedání vlády.

Nejzranitelnější skupiny

Do skupiny chronicky nemocných se řadí například lidé s těžkou cukrovkou, lidé trpící obezitou, lidé s dlouhodobým závažným onemocněním jater, plic nebo ledvin, dále lidé, kteří trpí nebo trpěli nějakou formou rakoviny v posledních 12 měsících, ti s vysokým krevním tlakem nebo osoby trpící Downovým syndromem.

Studie francouzské lékařské organizace EPI-PHARE, která analyzovala lékařské informace asi 66 milionů Francouzů s cílem najít faktory, které znamenají při nákaze covidem-19 největší ohrožení, uvádí, že pacienti s Downovým syndromem končí až sedmkrát častěji po nakažení covidem-19 v nemocnici a hrozí jim smrt až třiadvacetkrát pravděpodobněji než u zdravého člověka.

Mezi další nejzranitelnější skupiny patří osoby s mentální retardací (čtyřikrát častější hospitalizace a sedmkrát vyšší riziko smrti), ale také třeba osoby po transplantaci ledvin (pětkrát častější hospitalizace, sedmkrát vyšší riziko smrti) nebo plic (třikrát častější hospitalizace, šestkrát vyšší riziko smrti).

Podle dříve schváleného očkovacího plánu měli být chronicky nemocní očkováni hned po skupinách seniorů nad 80 let věku a zdravotníků. Od 1. března se ale rezervační systém otevřel jen seniorům nad 70 let a pracovníkům škol.

Pacientské organizace v reakci napsaly ministerstvu zdravotnictví otevřený dopis, ve kterém se vůči náhlým změnám v registru očkování ohrazují. „Nemůžeme mlčet ke změnám, které minulý týden (Blatný) zveřejnil a které jdou proti hlavnímu cíli očkování –snížení počtu úmrtí na covid-19 a ochraně rizikových skupin obyvatelstva,“ píší tyto organizace v dopise. „Chroničtí pacienti v Česku se náhle ocitli v situaci, kdy se jich malá skupina dostane k očkování prostřednictvím center specializované péče nebo u praktických lékařů, kteří ovšem v nejbližší době nebudou mít ani dostatek vakcín ani kapacit k očkování. Zbytku chronických pacientů jste novými změnami přibouchl k vakcíně dveře,“ říkají dále. Organizace uvádí, že zastupují více než 1 milion osob, které mohou být klasifikovány jako chronicky nemocné.

Pacientské organizace 10. března s ministrem Blatným jednaly, kýžené změny rozhodnutí ministerstva ale dosaženo nebylo.

Přednost dostala policie

Místo toho se den nato ukázalo, že se budou moct na očkování nově hlásit policisté, hasiči a strážníci. Vláda totiž zkraje minulého týdne schválila jejich zařazení na úroveň kritické infrastruktury. Na policisty měla podle původního plánu přijít řada až po seniorech ve věku 65-69 a chronických pacientech. Policie nutnost rychlého očkování vysvětluje častým kontaktem s potenciálně nakaženými lidmi v terénu. Brzy by tak podle policejního prezidia mohla být ohrožena akceschopnost policie. Očkováni budou ve zdravotnických zařízeních ministerstva vnitra.

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása má jisté pochopení pro nutnost očkovat policisty. „Chápeme, že především ti lidé, kteří jsou v bezprostředním kontaktu s lidmi, kteří mají covid-19, by měli být prioritně chráněni, protože na nich záleží, zda ostatní dostanou potřebnou pomoc,“ uvedl. Méně smířlivě hledí na to, že se dříve než chronicky nemocní mohli k očkování registrovat pedagogové.

„Považujeme za trošku zvláštní, že prakticky před chronicky nemocné se v prioritách dostali pracovníci školství. To bylo čistě politické rozhodnutí, které není na základě nějaké studie. Chápeme potřebnost, aby děti byly vzdělávány v prezenčním vzdělávání. Na druhou stranu se domníváme, že právě ve školství je možné při zavedení přísných hygienických opatření zajistit, aby se nákaza mezi pracovníky školství výrazně nešířila,“ napsal Krása deníku Echo24.

Maláčová žádá přednostním očkování pro terénní sociální služby

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) zase dnes oznámila, že vyjednává s resortem zdravotnictví o přednostním očkování pečovatelek a pečovatelů, kteří docházejí domů za seniory či postiženými. Pracovníků nad 50 let, kteří se starají o potřebné v domácnostech, je 19 000.

„Jsme v situaci, kdy stále nejsou naočkovány terénní sociální služby, ty pečovatelské. Jedná se o několik desítek tisíc lidí,“ uvedla Maláčová. Podle ní jediný rozdíl mezi pracovníky domovů pro seniory či postižené a mezi pečovatelkami z terénních služeb je ten, že terénní pracovnice docházejí za klienty domů. „Riziko (nákazy) je ještě o to větší,“ míní ministryně.

Tempo vakcinace zhruba od začátku března významně zrychlilo, komplikace by ale mohlo přinést ohlášené snížení dodávek očkovací látky od společnosti AstraZeneca. Česko by jí mělo dostat o dvě pětiny méně. Od začátku očkování proti novému koronaviru podali lékaři v Česku přes milion dávek některého ze tří druhů vakcín. Za prvních 13 březnových dnů bylo lidem naočkováno 408 000 dávek, o 26 300 více než za celý únor.