Prezident Miloš Zeman zopakoval, že pokud by sněmovna vyslovila menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi. V pořadu Partie televize Prima opozici vzkázal, že podobně by postupoval i v případě, že by poslanci sebrali 120 podpisů k rozpuštění dolní parlamentní komory. Prezidenta neznepokojuje ani zveřejněním auditní zprávy Evropské komise o premiérově střetu zájmů. Rozhodnutí podle Zemana připadá soudním orgánům, nikoli prezidentovi.

„Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění Sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli Ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí Sněmovnu rozpustit,“ uvedl prezident. I v takovém případě by ale postupoval stejně jako při vyslovení nedůvěry vládě. Vyzval, aby poslanci nedělali chaos krátce před řádnými volbami. „Nechme strany, ať předloží své programy, a občany, ať sami rozhodnou,“ uvedl.

K iniciativě vyvolat po schválení volebního zákona Senátem předčasné volby se přihlásili v uplynulém týdnu Piráti. Komunisté a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chtějí o budoucnosti jednat nejdříve po schválení volebního zákona, SPD se podle předsedy Tomia Okamury předčasných voleb nebojí. Piráti kvůli možnému rozpuštění Sněmovny osloví ostatní strany včetně vládního ANO. O schůzku požádá jejich předseda Ivan Bartoš i prezidenta. Návrh kritizují premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) vyzvala minulý týden Babiše, aby požádal Sněmovnu do uplynulého čtvrtka o důvěru, jinak bude usilovat o vyslovení nedůvěry vládě. K dalším krokům se vysloví v úterý. Piráti a STAN preferují rozpuštění Sněmovny kvůli tomu, že nedůvěra vládě by podle nich posílila pozici prezidenta.

Senát bude o novele volebního zákona rozhodovat koncem dubna. Sněmovní volby jsou naplánovány na 8. a 9. října letošního roku. Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Lídři EU Babiše nebojkotují. O střetu mají rozhodnout soudy, míní Zeman

Prezident se zastal premiéra Babiše i v souvislosti se zveřejněním auditní zprávy Evropské komise o premiérově střetu zájmů. Rozhodnutí podle Zemana připadá soudním orgánům, nikoli prezidentovi. „To jestli je, nebo není ve střetu zájmů, nemůže posuzovat premiér ani já, ale ti, kteří mají právo se vyjadřovat. A to jsou soudní orgány,“ uvedl Zeman.

A pravidelná účast premiéra Babiše na jednáních Evropské rady, tedy předsedů vlád a prezidentů zemí šestadvacítky, nevykazuje podle Zemana známky, že by byl bojkotován.

Babiš je podle zprávy ve střetu zájmů, protože ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Zpráva tak i po vyjádření českých úřadů potvrzuje dříve publikovaná zjištění. Dotace ze strukturálních fondů Evropské unie, které dostaly firmy z bývalého Babišova holdingu Agrofert od 9. února 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné a společnost je má vrátit.

Podle Babišova dnešního vyjádření na twitteru je důležité, aby se s auditem o střetu zájmů seznámili eurokomisaři, protože Evropská komise jej nikdy neprojednávala.

Prezident se zájmem čeká, jak dozorující žalobce Jaroslav Šaroch rozhodne o kauze kolem dotací na stavbu farmy Čapí hnízdo. Policie požádala o další prodloužení lhůty pro vyšetřování kauzy, v níž je premiér obviněn. Lhůta byla stanovena do 15. května. Termín však nemusí být konečný. Lhůta pro vyšetřování byla v minulosti prodloužena několikrát, naposledy byla stanovena do konce února. Babiš dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoli nezákonného. Stejně tak odmítá jakýkoli střet zájmů.

Podstatou kauzy je, že farma Čapí hnízdo původně patřila Babišovu holdingu Agrofert, v prosinci 2007 se přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Na tu by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost pod Agrofert vrátila. Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej vložil do svých svěřenských fondů.