Druhý dech Petra Fialy, o kterém jsme na tomto místě psali před dvěma týdny po první velké televizní debatě na Primě, byl mocný. Překonal nasazení nezničitelného mezka Andreje Babiše a přivedl koalici K3, tedy ODS, lidovce a TOP 09, k vítězství. K2, Piráti se Starosty, naopak zůstala za očekáváním volebních předpovědí, ale dostala dost, aby K3 a K2 měly pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně. Malé strany odpadly, v propadlišti konečně skončili komunisti, ze hry jsou po třiceti letech sociální demokrati a šanci nedostala ani policejní strana Roberta Šlachty, ani Trikolóra a spol., a tak je situace po volbách pro začátek přehledná s mnoha pozitivními efekty. Nová vláda by mohla vzniknout rychleji, než by se čekalo.

Po prvních emocích z utrpěného šoku se zracionalizovalo uvažování Andreje Babiše, který nakonec prohlásil, že do opozice půjde. Co tam ale může dělat, on manažer, který celý život rozhoduje a řídí? Má hodně vsazeno. Jednak hraje o osobní svobodu, kterou ohrožuje stále probíhající trestní řízení kvůli Čapímu hnízdu a kde mu hrozí obžaloba. Pochopitelně je ohroženo i jeho byznysové impérium zaparkované ve svěřenských fondech, protože se ztrátou moci přišel i o ochranu. A jako každý, kdo umí napočítat do dvou set, ví, že nový vlastní kabinet není schopen postavit. Mohl by dělat obstrukce, ale tím by nezískal nic. Čas navíc by mu jen odčerpal síly. V koalici K2 a K3 jsou sice velké potenciální destruktivní spory, ale tam teď všichni vědí, že aspoň do ustanovení nové sněmovny a postavení nové vlády si nemohou dovolit, aby vyvřely. Nehledě k tomu, že objektivních problémů jako třeba s hrozivě stoupající inflací, zdražováním a nedostatkem některého zboží a služeb bude i tak dost.

Andrej Babiš ví, že musí zůstat ve hře - a tu mu může zajistit už jen prezidentská kandidatura. Nahrává mu nevyzpytatelný vývoj onemocnění prezidenta Miloše Zemana, které je v akutním stadiu, z různých důvodů mohou být prezidentské volby dříve než v řádném období. Andrej Babiš má za sebou podporu 1,5 milionu voličů, potenciál dalšího 1 milionu hlasů, které propadly u stran, jež se do sněmovny nedostaly. Kandidaturou by si zajistil jakousi imunitu proti hrozícím nebezpečím. Jeho trestní věci byly zvolením poslancem pozastaveny do doby, než ho vydá nová sněmovna, a cesta k jeho souzení může pár měsíců trvat. Stal by se určitě silným kandidátem, který by se při české snaze vyvažovat mohl do druhého kola dostat a ani v něm by nebyl bez šancí. To by ho mohlo udržet mnohem déle ve hře než případné obstrukce při sestavování vlády. I Miloš Zeman umí počítat, ale co víme z Hradu, existenci koalice K3 si moc nepamatuje, slyší však hlavně na heslo, respektive jméno Koudelka; šéf BIS je stále jeho cíl číslo jedna. Mezi nimi je opravdu boj, kdo s koho. Babišově nové roli prezidentského kandidáta by navíc mohla nahrávat složitá ekonomická situace, která novou vládu čeká. Všichni si umíme představit jeho rétoriku, že by to všechno dělal líp.

Téma prezidentské kandidatury a voleb není ale jen reálnou úvahou pro Andreje Babiše, aktivují se i týmy dalších adeptů a řeší ji i vítězné strany. Nejdřív, a to nejpozději do 30 dní od sněmovních voleb, se sejde nová sněmovna, a pokud Andrej Babiš nepůjde do obstrukcí, nová vláda vítězných koalic K3 a K2 tady může být rychle, žádná jiná legitimní totiž možná není. A stávající prezident do jejího vzniku ani nemusí nijak zasahovat, může to jít i bez něho.