Americký Senát v sobotu nad ránem schválil daňovou reformu, kterou prosazuje republikánský prezident Donald Trump a která snižuje daňové zatížení podniků i fyzických osob. Jde o největší změny v daňových předpisech od 80. let, respektive od éry někdejšího republikánského prezidenta Ronalda Reagana. Návrh byl schválen těsným poměrem hlasů 51 ku 49 a nehlasoval pro něj žádný senátor za Demokratickou stranu. Proti byl i jeden republikán.

„Teď máme příležitost učinit Ameriku konkurenceschopnější, zabránit přesunu pracovních míst do zahraničí a výrazně pomoci střední třídě,“ řekl po hlasování lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. Republikánský senátor Bob Corker ale s návrhem spokojen není. „Nedokážu se zbavit obav a hlasovat pro zákon, který … bude znamenat větší břemeno pro příští generace,“ poznamenal.

Svou verzi daňové reformy již schválila Sněmovna reprezentantů, teď začne dohadovací procedura obou komor, na jejímž konci by měla být společná podoba daňového plánu. Předpokládá se, že jednání začnou hned příští týden. Podle analytiků je velmi pravděpodobné, že prezident stihne soubor daňových změn podepsat ještě před Vánocemi, jak plánoval. To by pro něj znamenalo největší legislativní vítězství v tomto roce. Republikánům po hlasování gratuloval, že „podnikli další krok, který zajistí masivní daňové úlevy pro pracující rodiny“.

Daňová reforma bude výrazně výhodnější pro bohaté Američany, ačkoliv ji Trump propagoval jako vánoční dárek pro střední vrstvu. „Ten zákon přinese prospěch těm, kteří jsou už teď na samém vrcholu, těm, kteří jsou už teď bohatí a vlivní,“ řekl lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer.

Sazba daně z příjmu právnických osob je v USA nyní 35 procent, což je nejvíce ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Málokterý podnik ale ve skutečnosti tak vysokou daň platí. Americké ministerstvo financí uvádí, že díky různým výjimkám, úlevám a dalším možnostech, které daňový zákon nabízí, je teď efektivní daňová sazba asi na 22 procentech. Návrh, který prosazují republikáni, sníží oficiální sazbu na 20 procent. Bude tak nižší než například v Austrálii, kde to je 30 procent, a podobná jako v Británii, kde podniky platí daň 19 procent. Podobně jako Británie je na tom i řada zemí jinde v Evropě.

Hlasování o daňové reformě se v americkém Senátu značně protáhlo. Původně se předpokládalo, že se o návrhu bude hlasovat už ve čtvrtek, pak se hovořilo o pátečním odpoledni. Průtahy způsobily výhrady řady republikánských senátorů, k návrhu se proto až do poslední chvíle doplňovaly různé dodatky. Demokraté si na změny provedené na poslední chvíli a často zanesené do textu legislativy jen rukou stěžovali a poukazovali na to, že neměli dostatek času si téměř 500stránkový dokument prostudovat.

Snížení daní podle propočtů připraví americkou státní pokladnu v příštích deseti letech zhruba o 1,5 bilionu dolarů (přes 32 bilionů Kč). Trumpova administrativa ale předpokládá, že výpadek kompenzuje odbourání nebo výrazné omezení odečitatelných položek a hlavně rychlejší hospodářský růst. To zpochybnila řada nezávislých ekonomických expertů. Ve čtvrtek nestranný senátní výbor pro daně upozornil na to, že Trumpovy reformy se v dalším desetiletí výrazně odrazí na federálním deficitu.

Republikáni si slibují, že v situaci, kdy se americkému hospodářství daří, budou moci touto daňovou reformou ovlivnit voliče před volbami do Sněmovny reprezentantů a části Senátu. Konat se budou příští rok na podzim.

Hlasování v Senátu zastínila aféra kolem Trumpova bývalého bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který v pátek přiznal, že vyšetřovatelům podával lživé informace o svých stycích s ruskými občany. Kontakty s nimi ho prý pověřil sám Trump v době, kdy byl prezidentským kandidátem.