Mezi Čechy v posledních letech posílily liberální postoje. Má je 30 procent lidí, zatímco před čtyřmi lety bylo zastánců liberalismu 23 procent. Nejvíce lidí se nadále hlásí k sociálnědemokratickým názorům, které jsou blízké 34 procentům lidí. Následuje konzervatismus (22 procent) a směr ekologický (18 pct), kterému ale zastánců ubylo. Klesl také podíl příznivců socialistických a komunistických idejí. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Respondenti měli z předloženého seznamu politických směrů vybrat první a případně i druhý z těch, které jsou jim nejbližší. Jako první volbu uvedlo sociálnědemokratický směr 22 procent lidí a jako druhou 12 procent. Podíl liberálů se v první volbě sociálním demokratům s 21 procent téměř vyrovnal, v druhé volbě se k liberálům hlásilo devět procent dotázaných. Ekologický názor se na čtvrtém místě ocitl především díky druhé volbě, ve které se k tomuto směru přiklonilo 13 procent respondentů. V první volbě to bylo pět procent.

K sociálnědemokratické orientaci se hlásí 64 procent voličů ČSSD, převažuje ale také mezi stoupenci ANO (32 procent). K liberalismu se hlásí stoupenci ODS (38 procent voličů), TOP 09 (29 procent voličů) a ANO (24 procent). Konzervativní názory jsou zastoupeny u voličů ODS (33 procent), TOP 09 a ANO (shodně 18 procent). Příznivci KSČM kromě komunistického názoru (46 procent) velmi často v první volbě uváděli také socialistický směr (35 procent).

Respondenti se vyjadřovali také k dalším 15 výrokům, u nichž výrazná většina (nad 75 procent) souhlasila s pěti. Přiklonili se k tomu, že „zákony pro přistěhovalce by měly být přísnější“, „ženy by samy měly rozhodovat o interrupci“, „lidem by mělo být dáno co nejvíce svobody“, „stát by měl utvářet podmínky pro uplatnění práv a svobod“ a „je dobré něco dělat pro životní prostředí, i když je to nákladné“.

Z dalších výsledků vyplynulo, že česká veřejnost preferuje smíšenou tržní ekonomiku, kde stát vykonává především funkci dozorčího a usměrňovatele či regulátora ve vztahu k ekonomickému vývoji i velkým podnikům, aniž by musel být dominantním vlastníkem. V roce 2011 přitom převažovalo mínění, že stát by měl vývoj ekonomiky usměrňovat.

CVVM upozornilo na zásadní posun v názorech na odpovědnost jedince či státu ve směru zdůraznění odpovědnosti jedince za vlastní život. „Zjištění z letošního výzkumu podstatně mění zažitý stereotyp, že Češi v oblasti zajišťování práce a zaměstnanosti, stejně jako v oblasti sociálního zabezpečení spoléhají na stát a že nechtějí přijmout osobní odpovědnost za tyto aspekty života. Dřívější většinový postoj, často vysvětlovaný jako dědictví předlistopadového režimu, se v procentním vyjádření snížil o polovinu,“ uvedlo CVVM. Výsledky také ukázaly, že Češi výrazně tíhnou jak k maximalizaci svobod, tak k představě státu, který svobody a práva svých občanů hájí v případě jejich porušení.