V programu půjček Covid III vypadává kontrola ze strany státní banky ČMZRB, takže program bude velmi rychlý. Těmito slovy představoval třetí vlnu půjček pro firmy postižené koronavirovou krizí ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Opak je ale pravdou, do 5. června firmy nedostaly ani korunu.

Program Covid III měl být pro mnohé firmy spásou, protože se měl celkem týkat asi 150 tisíc společností, a celý balík půjček by se mohl pohybovat v objemu 500 miliard korun. Už od začátku se ale objevovaly potíže, protože se program měl rozběhnou na pomezí dubna a května. Jeho schválení se totiž zaseklo na složitých vyjednáváních a legislativním procesu.

Podle statistiky České národní banky ale žádná pomoc z tohoto programu zatím do firem nepřitekla. Zatím se sice přihlásilo přes tisíc žádostí za skoro 11 miliard korun, přesto byla zatím schválena pouze jedna žádost za 20 milionů korun. V tabulce celkového objemu načerpaných prostředků je ale pouhá nula.

Důvodem je, že většina bank ani 1. června neměla podepsanou smlouvu se státní Českomoravskou záruční rozvojovou bankou. Některé banky sice uvolnily přihlašovací formuláře už na konci května, přesto s odbavováním žádostí začaly až právě po podpisu smlouvy s ČMZRB.

Jako první začala se sběrem žádostí Komerční banka už 21. května. „Parametry programu jsou společnosti do 500 zaměstnanců, které byly nebo důvodně předpokládají, že mohou být postiženi situací s covid-19. Cílem programu je podpořit likviditu těchto firem provozním financováním s maximálním objemem 50 milionů korun a maturitou 3 roky. Úvěry jsou kryté portfoliovou státní zárukou dle zákona,“ řekla pro Echo24 výkonná ředitelka pro korporátní a municipální bankovnictví Komerční banky Jitka Haubová.

Podnikatelé tak stále na masivní pomoc čekají. Přitom program Covid III se měl rozběhnout mezi dubnem a květnem, přičemž ještě 14. května se nevědělo, kdy se úvěry konečně spustí. Firmy přitom na pořádnou pomoc čekají skoro dva měsíce. Tedy od doby, kdy stát svými opatřeními proti koronavirové nákaze ze dne na den vypnul drtivou většinu ekonomiky. Od té doby se podnikatelé dočkávají pouze slibů a odkladů, které budou muset řešit bezprostředně po dílčím rozběhnutí ekonomiky.

Slabá čísla ale obhajují někteří ekonomové, podle kterých se jedná pouze o začátek programu a v následujících měsících budou banky klienty odbavovat mnohem rychleji. „Program se rozbíhá nadějně, protože je z pohledu státu administrativně postaven jednodušeji a břemeno zpracování úvěrových žádostí leží na komerčních bankách. Ty zaznamenaly a zpracovávaly k 5. červnu již více než tisíc žádostí o úvěr v celkové výši téměř jedenáct miliard korun. Že Covid III bude daleko flexibilnější než jeho předchůdci Covid I a Covid II, dokládá i skutečnost, že k 5. červnu byl již vykázán první případ schválení žádosti a otevření úvěrové linky,“ uvedl hlavní poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura.

Záruky podle trhu

Státní Českomoravská záruční rozvojová banka rozdělila záruky podle postavení na trhu jednotlivých bank. „Na základě dohody mezi ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem financí, Českou bankovní asociací a ČMZRB se rozdělení prostředků vyčleněných na záruční schéma bude řídit podílem jednotlivých zájemců na celkovém objemu zůstatků klientských úvěrů poskytnutých k 31. 12. 2019,“ řekla dříve pro Echo24 mluvčí ČMZRB Marie Lafantová.

Jelikož podle mluvčí může na úvěr dosáhnout nefinanční podnik a OSVČ, tak byl zdrojem dat vybrán Centrální registr úvěrů. „Ten je zajišťován Českou národní bankou a při propojení s Registrem ekonomických subjektů požadovanými daty disponuje. V případě spořitelních a úvěrních družstev, která nejsou součástí Centrálního registru úvěrů, bude při stanovení podílu přihlédnuto k celkovému podílu spořitelních a úvěrních družstev na objemu poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům,“ uvedla dále Lafantová.

Podnikatelé mohou v programu Covid III žádat o zaručené úvěry do částky 50 milionů korun, přičemž doba ručení budou maximálně tři roky. Státní záruka bude podnikům do 250 zaměstnancům ručit do výše 90 procent jistiny úvěru, do 500 pracovníků maximálně 80 procent. Firmy mohou půjčky využívat na provozní náklady, tedy například za energie, faktury dodavatelům nebo na mzdy.