Střet prezidenta Miloše Zemana s designovaným premiérem Petrem Fialou je zahalen mlhou, již způsobila komunikační úspornost a sebekontrola členů nastupující vládní koalice. Ta zdrženlivost, kdy se oznamují výsledky, nikoliv myšlenkové pochody a emoce a vášně, je osvěžující. Zvlášť po online politickém marketingu, kdy Andrej Babiš a jeho pobočníci valili každý den do veřejného prostoru tuny balastu a prázdných slov.

Nikdo není nucen sledovat nekonečný seriál tiskovek, na nichž se nic zásadního neřekne. Přehršel tweetů, facebookových statusů a videí, z nichž se člověk nic nedozví a které jsou jen krmivem pro twitterovou výrokovou žurnalistiku. Ta nemá vyšší hodnotu než roli zesilovače politického marketingu.

Je to výstižná připomínka, že politika pro to, aby fungovala, musí mít kromě jeviště i zákulisí. Kde se věci nacvičí, než se vyrazí před diváky. Pěkně se na tom ukazuje, jak naivní a v důsledku škodlivá byla pirátská vize totální transparentnosti. Teď i Piráti, včetně Jana Lipavského, kolem nějž se střet prezidenta a premiéra točí, důsledně dodržují fialovskou komunikační zdrženlivost. Kolega Martin Weiss včera trefně napsal, že právě absence silných veřejných výroků dává oběma aktérům sporu možnost dohody, která umožní zachovat si tvář a nebýt za toho, kdo prohrál a bude vypadat jako slaboch.

Obě strany mají silný zájem se dohodnout. Prezident Miloš Zeman Jana Lipavského skutečně považuje za příliš vstřícného k Palestincům na úkor Izraele. To je jeho hlavní výhrada, která se zároveň pojí s jedním z jeho dvou zájmů. Tím prvním je přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Prezident si tím chce postavit státnický pomník, protože zatím žádný nemá. Když by se bez něj přespříští rok v březnu, až bude na Hradě končit, ohlédl, nebylo by za ním vůbec nic. Jen spousta pozičních taktických přestřelek. Státnický výkon nula.

Druhá věc, jejíž vyřešení žádá po Petru Fialovi, je nový muž do čela Bezpečnostní informační služby. Někdo, kdo vystřídá Michala Koudelku, kterého má aktuálně prezident na prvním místě svého žebříčku nenávisti. Andrej Babiš alibisticky Koudelku znovu na pětiletý nový mandát nejmenoval. Jen ho dočasně pověřil řízením BIS. Přestože Zemanovi slíbil, že ho vymění. Neudělal to. Proto, že se cítil být Koudelkou vydíratelný. Bál se ho víc než Zemana.

Petr Fiala má výhodu, že za sebou podobný vydírací potenciál netáhne. Má zcela volnou ruku vybrat si svobodně nového šéfa BIS. Michal Koudelka se na agenta až příliš začal motat do politiky. Nedržel se ctnosti mediální zdrženlivosti. Naopak vesele hrál mediální hry s úniky informací. Nikde není napsáno, že on je tím nejlepším ředitelem. Pokud by Petr Fiala přišel se špičkovým jménem nového šéfa zpravodajců, skutečnou hvězdou, kterou by si nikdo netroufl zpochybnit, bude to nejelegantnější řešení celého sporu.

Tvář si zachovají oba. Je to přesně ten styl vítěz–vítěz. Zeman dostane, co chtěl, a vládu to fakticky nebude nic stát. Podle dostupných informací nemá v kabinetu nikdo včetně samotného Jana Lipavského s přesunem ambasády problém tak velký, aby tomu bránil. Nové prestižní jméno šéfa BIS by vyčistilo v politice vzduch. Nová koalice slibovala změnu, tak ať ji vezme důkladně včetně vedení BIS. To vůbec neznamená, že si tam sedne někdo, kdo se bude líbit Miloši Zemanovi. Sedne si tam někdo, komu bude věřit nová vládní koalice a kdo přesvědčí co nejvíc lidí, že je osoba silně důvěryhodná. Nemá cenu bojovat staré souboje. Ani se Zemanem. Na to je doba příliš složitá.