Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie letos, přes mírný pokles na počátku roku, poroste o 2,3 procenta. Ve své pravidelné jarní makroekonomické předpovědi to uvedla Evropská komise. V roce 2019 ovšem výkon ekonomiky celého bloku i zemí s eurem zpomalí na procenta dvě kvůli rostoucím problémům v některých zemích i sektorech hospodářství, potřebě úprav měnové politiky a zpomalení světového obchodu.

„Evropa pokračuje v solidním růstu, což pomohlo dostat nezaměstnanost na desetileté minimum. Rostou investice a zlepšují se veřejné finance,“ komentoval ve čtvrtek předpověď komisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici.

Připomněl také snižující se deficit zemí eurozóny, který se dostal pod procento hrubého domácího produktu (HDP) a podle předpovědi by se v žádné ze zemí platících eurem neměl dostat nad 3,0 procenta HDP.

Pravidelná jarní prognóza EK tak potvrzuje čísla z předcházející zimní předpovědi, včetně údaje za loňský rok, kdy růst 2,4 procenta pro eurozónu i celou EU představoval desetileté maximum.

Pro rok 2019 komise stále počítá s Británií jako členem EU. Upozornila ale, že prognóza je kvůli brexitu, tedy odchodu Británie z bloku na jaře příštího roku, čistě technická, založená na předpokladu prodloužení stávající situace, a nebere do úvahy zatím nejasné důsledky pokračujících jednání o podobě odchodu a následném přechodném období.

Hospodářský růst ostatních 27 unijních zemí pro rok 2019 komise předpokládá na úrovni 2,2 procenta. Pro Británii letos čeká růst 1,5 procenta a v roce 2019 zpomalení na 1,2 procenta.

Materiál ovšem také připomíná rostoucí rizika, která mohou rozbíhající se soukolí unijního hospodářství zadrhnout. Kolísání finančních trhů z posledních měsíců se podle komise může stát trvalejším jevem. Cyklické fiskální oživení v USA může sice krátkodobě růst podpořit, rizikem je však možné přehřátí ekonomiky a možnost rychlejšího než očekávaného růstu amerických úrokových sazeb.

„Největší riziko pro optimistický výhled je protekcionismus, který se nesmí stát novým normálem. Poškodil by právě ty naše občany, kteří ochranu potřebují nejvíce,“ varoval Moscovici. Eskalace ochranářských obchodních opatření by podle komise byla jednoznačně negativní pro celosvětovou ekonomiku. „Ta rizika jsou provázána. Eurozóna by v důsledku své otevřenosti byla zvlášť ohrožena, pokud by skutečně došlo k jejich naplnění,“ varuje komise.

Nezaměstnanost se v unii dál snižuje a podle komise se nyní dostala na úroveň před hospodářskou krizí. V celé EU by měla letos z loňských 7,6 procenta klesnout na 7,1 procenta a v roce 2019 na 6,7 procenta. V zemích platících eurem to loni bylo 9,1 procenta, pro letošek komise čeká hodnotu 8,4 procenta a pro příští rok 7,9 procenta.

Souhrnný schodek veřejných financí v eurozóně i veřejný dluh v roce 2017 se jako procentní podíl HDP snížily, a to i v důsledku silného hospodářského růstu a nízkých úrokových sazeb. Vzhledem k tomu, že na rozpočty členských států kladně působilo zlepšení podmínek na trhu práce, tedy i nižší platby sociálních dávek, měl by být rok 2018 prvním rokem od počátku hospodářské a měnové unie, v němž se všem vládám podaří mít rozpočtové schodky nižší než unijními pravidly vyžadovaná tři procenta HDP.

Inflace v prvním čtvrtletí letošního roku zeslábla, ale komise předpokládá její mírný růst, částečně v důsledku vývoje cen ropy, které se v nedávné době zvýšily. Základní cenové tlaky se v důsledku napjatější situace na trzích práce a rychlejšího růstu mezd v mnoha členských státech rovněž zvyšují.

Celkově by měla inflace v eurozóně podle prognózy zůstat v roce 2018 na stejné úrovni jako v roce 2017, tedy na 1,5 procenta, a poté by se v roce 2019 měla zvýšit na 1,6 procenta. V EU jako celku čeká komise stejný průběh, letos by se měla míra inflace zvýšit na 1,7 procenta a poté v roce 2019 na 1,8 procenta.