Katalánský parlament odmítl návrh radikálních separatistů, kteří chtěli potvrdit říjnovou deklaraci nezávislosti, kvůli níž převzala správu nad Katalánskem španělská vláda. První řádné zasedání po prosincových volbách začalo zejména kvůli tahanicím o tento návrh o více než hodinu později. Separatisté nakonec ve čtvrtek schválili rezoluci, která potvrzuje legitimitu kandidatury uprchlého expremiéra Carlese Puigdemonta, avšak o vyhlášení nezávislosti se nezmiňuje.

Usnesení, na jehož textu se podle listu El País shodla Puigdemontova koalice Společně pro Katalánsko (JxCat) s radikální Kandidátkou lidové jednoty (CUP), počítá vedle symbolické podpory expremiérovy kandidatury s „obnovou katalánských institucí“. Zároveň odmítá použití článku 155 španělské ústavy, jehož prostřednictvím se Madrid chopil správy nad Katalánskem. Radikálové nakonec neprosadili zmínku o potvrzení deklarace, která podle právníků odporovala španělské ústavě a porušovala předchozí verdikty ústavního soudu.

„Není možná obnova (katalánských institucí), pokud je část vedení ve vězení nebo mimo zemi,“ konstatoval v plenární debatě poslanec koalice Catalunya en Comú-Podem (Katalánsko společně můžeme) Xavier Domenech, podle něhož by měli separatisté mít na paměti případné právní následky navrhované rezoluce.

Zatímco poslanci stran prosazujících setrvání Katalánska ve svazku se Španělskem vyzývali separatistické politiky, aby respektovali zákony, stoupenci nezávislého Katalánska v projevech hovořili o násilném prosazování vůle centrální vlády. Separatisté dali najevo, že hodlají i nadále prosazovat myšlenku nezávislé katalánské republiky.

„Tato rezoluce je výchozím bodem projektu republiky, který chceme nabídnout katalánským občanům,“ prohlásil Quim Torra z JXCat, jenž představil projekt nakonec schváleného usnesení.

Jednostranná deklarace nezávislosti a snahy katalánského vedení o odtržení regionu od Španělska vedly v říjnu Madrid k tomu, že poprvé v demokratické historii země převzal přímou správu nad autonomní oblastí. Členové bývalé vlády byli obviněni ze vzpoury, několik bylo uvězněno a pětice včetně Puigdemonta prchla do Belgie.

V prosincových volbách však získali separatisté opět většinu hlasů v parlamentu a volba předsedy vlády je tedy v jejich rukou. Uprchlého Puigdemonta však nehodlá jako nového premiéra uznat Madrid, který se vzdá správy nad regionem pouze v případě zvolení fyzicky přítomného premiéra. Přestože separatisté hodlají v rezoluci potvrdit jeho legitimitu pouze symbolicky, na jiném kandidátovi se zatím neshodli.