Poslední březnový čtvrtek se hranice Česka zavřely i těm, kdo přes ně jezdili do práce. Alespoň jeden z argumentů k tomu zásahu do ústavních práv lze pochopit. Pro hejtmana Karlovarského kraje Petra Kubise byl tímto argumentem fakt, že 18. března byl vyhlášen zákaz vycházení v městečku Mitterteich, které leží jen deset kilometrů od Chebu. Mohl za to „bierfest“ na počátku března, který se stal ohniskem pro stovky případů v celém okresu Tirschenreuth, dnes známém jako nejvíc zasažený region nejen v Bavorsku, ale s přehledem i v celém Německu. Zákaz vycházení v Mitterteichu byl ovšem tak benevolentní, že pracovníci z Česka, tzv. pendleři mohli nadále vyrábět v místních továrnách a pak se vracet zpátky. Trvalo týden a tuzemská vláda zakázala Čechům dojíždět za prací nejen do Mitterteichu, ale do všech obcí v Bavorsku, Sasku a Rakousku, i když se v nich koronavirus dodnes neukázal.

Proč právě Mitterteich

Zákaz vycházení v Mitterteichu, který se od tuzemského zákazu liší jen tím, že brání opustit samotou obec, byl ve středu prodloužen o další týden. Zdůvodnění správy kraje Horní Falc může posloužit jako ilustrace, jak středoevropské úřady i veřejnost chápou epidemii koronaviru. Nejvíc zasažený okres Tirschenreuth se 72 tisíci obyvateli zaznamenal za celý březen 579 případů koronaviru, z toho jenom sedmitisícovému Mitterteichu bylo prokázáno 140 případů. To byl také důvod, proč zatím neotevřít Mitterteich. V městečku postihla infekce dvě procenta populace, zbytek okresu jen sedm promile a zbytek Horní Falce jediné promile. Pro pořádek, v Česku to byla v březnu třetina promile

Nutno poznamenat, že tato data nezachycují všechny případy infekce. Epidemiologové obvykle říkají, že současná infekce koronaviru zasáhne až desítky procent obyvatelstva. Také testování tuzemského ministerstva zdravotnictví zjistí nákazu v průměru u každého dvacátého z těch, kdo byli testováni.

Na druhé straně platí v Německu stejně jako v Česku, že každý případ prokázané infekce je zaznamenán. To může být kromě nešťastného bierfestu další důvod, proč právě Mitterteich má v přepočtu na obyvatele dvacetkrát víc případů než zbytek kraje Horní Falc. Zdravotníci v něm prováděli stovky testů i u těch, kdo neměli žádné příznaky, a kdyby byli stejně aktivní v sousedních či vzdálenějších obcích, pak nelze vyloučit, že mohli narazit na srovnatelný počet případů. Za pozornost stojí, že se při vytváření statistik případů koronaviru využívají ve světě různé metodiky. Imunolog Karel Drbal z Karlovy univerzity vysvětil na webových stránkách Echo24.cz podrobně rozdíl mezi infekcí koronaviru a onemocněním Covid-19, která je následkem této infekce. Zatímco infekce může zasáhnout 99 procent obyvatelstva, nemoc postihne zlomek infikovaných, a vážných případů vyžadujících intenzivní péči zůstává minimum. V tom může být koronavirus podobný obvyklé chřipce. Proto konkrétně v Dánsku, Finsku a Japonsku testují jen pacienty, kteří mají jasné příznaky nemoci, a proto mají statistiky těchto zemí relativně málo nakažených. Číňané dosud testují i občany bez příznaků, ovšem pokud se u nich prokáže infekce, tak už ji dnes do statistik nakažených nezahrnují, aby neděsili běžné obyvatelstvo.

Kdo je obětí koronaviru

O riziku spojeném s chorobou může lépe vypovídat počet obětí na životech a také tady se nabízí Mitterteich jako vhodná ilustrace. V celé Horní Falci zaznamenali lékaři 53 zemřelých, u kterých byla prokázána přítomnost koronaviru. Z toho bylo třicet případů v okrese Tirschenreuth a dalších čtrnáct ve dvou sousedních okresech. Samotné městečko Mitterteich hlásí deset mrtvých s koronavirem. Podobně jako v Itálii tak i tady lze předpokládat, že všichni tito lidé nezemřeli na nemoc Covid-19, i když u některých zcela jistě patřila k jedné z příčin úmrtí. Proto je jistější neříkat rovnou, že lidé zemřeli na koronavirus, ale že zemřeli lidé nakažení koronavirem. Opět je to stejné, jako v případě chřipkové sezóny, kdy umírá více lidí, protože chřipkový virus přinese další a někdy rozhodující komplikaci.

Proto zatím není možné ani v Mitterteichu přesně říci, kolik lidí tam „zabil“ koronavirus. Výzkum EuroMOMO placený Evropskou unií a Světovou zdravotnickou organizací zkoumá dlouhodobě vliv chřipky na počet zemřelých a dopracoval se k podrobné statistice, která zahrnuje dvacet hlavně západoevropských zemí. Vychází tam, že v průměru umírá 15 až 18 lidí týdně na 100 tisíc obyvatel, přitom vyšší hodnoty jsou v zimních měsících, kdy řádí chřipka. Při zvlášť agresivních chřipkových epidemiích stoupne tento počet až na 21 mrtvého týdně. Samozřejmě nápadně vyšší čísla byla prokázána u lidí ve věku nad 65 let, kterých umírá týdně 75-90. Nutno dodat, že v Česku se dojde k vyšším číslům.

V Mitterteichu připadá podle těchto počtů na jeden měsíc zimního období 6-7 mrtvých, tento teoretický údaj by však mohl být vyšší, protože čtvrtina místních obyvatel už oslavila šedesáté páté narozeniny a to je například o pět procent vyšší podíl než v celém Bavorsku. Bilance může být vyrůst i tím, že v obci provozuje soukromá firma domov pro sto důchodců, kteří nejméně z poloviny pocházejí z jiných obcí. Deset zemřelých by tedy ani v nejpostiženějším městě Německa nepřekročilo obvyklou měsíční úroveň, samozřejmě v případě, že nebyly zaznamenány jiné případy než s koronavirem. Pro okres Tirschenreuth ani pro Horní Falc už koronavirová čísla dramaticky nevypadají.

Mitterteich je příliš speciální příklad obce, která posloužila jako obětní beránek pro celé Německo i přilehlou Českou republiku, a může se na ní pouze ilustrovat, jak úřady a veřejnost data o infekci hodnotí. Pokud se ovšem stejná metoda použije v pro celé země, pak bude možné vystavit epidemii koronaviru konečný a v případě delšího trvání i dílčí účet. Používá se přitom jeden z divokých termínů nové doby „nad-úmrtnost“, který ukazuje rozdíl mezi počtem zemřelých v kritickém roce a obvyklou týdenní úrovní na 100 tisíc obyvatel. Konkrétně při poslední velké epidemii hongkongské chřipky činila tato nad-úmrtnost v Německu 40 tisíc lidí.