Maláčová chce zůstat ministryní, i kdyby nebyla zvolena do vedení strany
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Může se ČSSD vrátit do pozice jedné z nejsilnějších stran v ČR? Před nadcházejícím sjezdem strany tomu zatím nic nenasvědčuje. Předseda Jan Hamáček se doposud nemůže pochlubit žádným zásadním úspěchem v čele partaje, přesto ale nemá na pozici předsedy protikandidáta. Stále viditelnějšími představiteli strany jsou mladší ministři Tomáš Petříček a Jana Maláčová. Přestože oba kandidují do jejího vedení, nepodmiňují nezvolením své funkce ve vládě. Petříček přitom v minulosti o možné rezignaci na post ministra zahraničí hovořil.
Ačkoli je Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) opět vládní stranou, prochází v poslední době výraznou krizí. Úbytek voličů nejcitelněji poznala ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017, ve kterých skončila až šestá a získala pouhých 15 mandátů. Od zatím posledního volebního sjezdu, který v únoru 2018 zvolil do čela Jana Hamáčka, preference strany nijak výrazně nenarostly a ČSSD utrpěla i debakly ve volbách do Senátu i do zastupitelstev obcí.
Předseda sociální demokracie a vicepremiér v menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD Jan Hamáček bude v pátek na sjezdu v Hradci Králové obhajovat stranickou funkci. Zatím nemá protikandidáta a vzhledem k podpoře krajů pravděpodobně získá dvouletý mandát k dalšímu vedení strany. Očekávání vzbuzuje volba místopředsedů, kandidovat nebudou Jaroslav Foldyna a Jiří Zimola, oba sympatizanti politiky prezidenta Miloše Zemana. Znovu kandidovat nebudou ani hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a radní kraje Vysočina Jana Fialová. Jeden místopředsednický post zůstal neobsazen od minulého sjezdu v loňském roce.
Petříček, který získal pět krajských nominací, nedávno vzbudil pozornost, když prohlásil, že pokud na sjezdu neuspěje, zváží demisi. Později svá slova mírnil. Petříčkovu politiku kritizuje prezident iZeman a komunisté, kteří menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD ve Sněmovně tolerují. Hamáček za svým ministrem stojí.
„Doufám, že delegáti ocení mou práci jak na ministerstvu zahraničních věcí, tak i za posledních 15 let v rámci sociální demokracie. V projevu se zaměřím na budoucnost sociální demokracie a pokusím se ukázat možnosti, které pro ČSSD z hlediska programu máme. Bez ohledu na výsledek sjezdu budu v maximální možné míře podporovat naše kandidáty do Evropského parlamentu a budu chtít odvést pro ČR i ČSSD co nejlepší práci,“ uvedl Petříček pro Echo24.
V nejužším vedení ČSSD musí stát alespoň jedna žena
Maláčová jde do volby s osmi nominacemi a situaci jí ulehčuje, že podle dosud platných stanov musí v nejužším vedení ČSSD stát alespoň jedna žena. „Nerada bych spekulovala o svých šancích. Uvidíme na sjezdu. Považovala bych ale za velkou čest, pokud bych získala důvěru stranických kolegů a místopředsedkyní se stala,“ uvedla Maláčová pro Echo24. „Pokud nebudu zvolená, budu dál pokračovat ve své práci, kterou odvádím nyní. Na vládě je za ministerstvo práce prorodinný balíček, předložila jsem návrh na růst důchodů v příštím roce a připravujeme revizi dávek a reformu na trhu práce,“ dodala ministryně.
Hamáček by chtěl ve vedení ČSSD ministry i komunální a regionální politiky. V pondělí pochválil dosavadní spolupráci s Romanem Onderkou, který by měl být jediným kandidátem na prvního místopředsedu. Vedle něj, Petříčka a Maláčové na dotaz, koho by chtěl do stranického vedení, zmínil i další jména – místopředsedu Sněmovny Tomáše Hanzela a starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu. „Výběr je relativně široký a delegáti rozhodnou,“ řekl.
Po jedné nominaci mají před sjezdem ministr kultury Antonín Staněk, místopředseda Sněmovny Hanzel, jihočeský poslanec Ondřej Veselý, Jan Mečl z Libereckého kraje a někdejší zpravodajec Miroslav Krejčík.
Vedle volby nového předsednictva, která se protáhne do soboty, se budou delegáti sjezdu zabývat změnami stanov. Mezi návrhy je zrušení ústředního výkonného výboru, který má nahradit šíře koncipované předsednictvo. Znovu chtějí sociální demokraté diskutovat o zrušení kvót.
Sociální demokraté zhodnotí na sjezdu vládní spolupráci s ANO a budou se věnovat také volbám do Evropského parlamentu. Měli by rovněž zahájit debatu o nových programových cílech. Své dlouhodobé vize chce strana přizpůsobit nastupující robotizaci a digitalizaci, ve hře je mimo jiné zkracování pracovní doby zaměstnanců.