Německo pomalu otáčí svůj postoj k jádru. Alespoň to ukazuje průzkum agentury YouGov pro deník Die Welt, podle nějž se polovina Němců přiklání ke zrušení plánovaného odstavení elektráren. Pokračovat v plánu na odpojení zbývajících jaderných reaktorů chce o něco málo více než třetina lidí, což je výrazně méně než podle posledního průzkumu z roku 2019.

Poslední podobný průzkum vznikl v září roku 2019, kdy bylo šest z deseti Němců pro ukončení provozu jaderných reaktorů podle dohodnutého scénáře. Podle výsledků nynějšího průzkumu už však chce odstavit zbývající jaderné reaktory jen asi 36 procent lidí, zatímco každý druhý Němec si přeje tento plán zrušit. Odborníci uvádí, že na rozhodování lidí má velký vliv současná situace rostoucích cen elektřiny a plynu v kombinaci s tlakem na odklon od fosilních paliv.

Asi 44 Němců by navíc podpořili i výstavbu nových reaktorů za předpokladu, že by se dosáhlo potřebného snížení emisí oxidu uhličitého. V tomto případě by ale podobný počet lidí byl i proti výstavbě nových reaktorů, ukázal průzkum agentury YouGov pro deník Die Welt.

Experti upozorňují, že na změnu však může být příliš pozdě s ohledem na to, že plán ukončení provozu jaderných bloků je navržen do konce roku 2022 a nechce na něm nic měnit ani nově vznikající vládní koalice sociálních demokratů, liberálů a Zelených, kteří se historicky opakovaně tvrdě vyjadřovali proti jádru.

Německo mezi lety 2015 až 2019 odstavilo hned tři provozuschopné jaderné bloky, během letoška a příštího roku pak vypne zbývajících šest reaktorů. Za rychlým odklonem od jaderného zdroje energie stojí vláda končící kancléřky Angely Merkelové, která ho prosadila v souvislosti s havárií japonské elektrárny Fukušima v březnu roku 2011. Krátce předtím přitom tatáž vláda schválila prodloužit provoz německých jaderných reaktorů.

Podle expertů přitom byl takto rychlý odklon od jaderné energie nejen neekonomický, neboť infrastruktura zdaleka nebyla připravena, ale také neekologický. V souvislosti s zastavením reaktorů totiž přichází dočasné zvýšení závislosti na uhlí a zemním plynu. S tím pak souvisí zvyšování emisí skleníkových plynů.