Úpadek Sberbank způsobil finanční problémy řadě měst i krajů, kterým na účtech zůstaly zmrazené stamilionové částky. Rekordmanem je zřejmě Kraj Vysočina, jemuž v bance dodnes visí asi 2,2 miliardy korun. Peníze u Sberbank, jejíž majetková struktura směřuje k ruskému ministerstvu financí, měly uložené až stovky samospráv. Podle předsedy Svazu měst a obcí ČR, Františka Lukla, může být vrácení peněz dokonce i otázkou let. „Je to běh na dlouhou trať,“ říká pro deník Echo24. O pomoci obcím, které se v souvislosti s likvidací Sberbank dostaly do potíží, bude ve čtvrtek jednat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).

Ruská vojenská intervence na Ukrajinu nepřímo vedla i ke krachu české pobočky ruské Sberbank. Její klienti, kterých bylo v ČR před invazí zhruba 120 tisíc, totiž začali v obavě ze ztráty úspor brát bankomaty útokem a vybírat své vklady. Banka nato kvůli odlivu kapitálu uzavřela své pobočky a omezila výběry i další služby. Brzy poté s ní Česká národní banka zahájila kroky směřující k odejmutí licence. To fakticky posílá Sberbank do likvidace. O vrácení financí teď usilují nejen drobní střadatelé, ale také státní instituce a samosprávy.

S žádostí o pomoc se obrací i na Svaz měst a obcí ČR. Předseda svazu a starosta jihomoravského Kyjova František Lukl odhadoval na začátku března, že u Sberbank měly účet až stovky samospráv. Dnes říká, že zmrazené vklady ve stovkách milionů korun, by se mohly týkat několika desítek z nich. O situaci bude jednat ve čtvrtek odpoledne s ministrem financí Stanjurou.

Městům mohou dojít peníze

„Jednání s panem ministrem financí proběhne ve čtvrtek odpoledne. Budeme žádat, aby se detailněji podívali na samosprávy, které se do budoucna mohou dostat do provozních problémů,“ říká Lukl s tím, že je zapotřebí posoudit jednotlivé případy individuálně. „U některých to byly volné finanční prostředky vyčleněné na investice. Především by se ale měla pomoc zacílit na ty samosprávy, u kterých reálně hrozí například problémy s financováním příspěvkových organizací nebo vlastním chodem města,“ dodává.

Bude se na peníze čekat léta?

Vypořádání pohledávek může dle jeho slov trvat i roky. Navrhuje proto, aby stát pomohl obcím překlenout období, během kterého bude probíhat likvidace majetku banky. „Osobně se po předchozích zkušenostech domnívám, že než se k části finančních prostředků někteří dostanou, může to trvat i léta. Je to běh na dlouhou trať a je potřeba alespoň těm nejvíce ohroženým podat pomocnou ruku. Budeme debatovat o tom, jestli lze těmto obcím pomoci z hlediska dlouhodobých nízkoúročených úvěrů nebo finančních injekcí, a také o tom, jak ministerstvo financí a ČNB vidí délku zadržení těch finančních prostředků u Sberbank,“ popisuje starosta Kyjova.

Sberbank CZ totiž momentálně kvůli krokům ČNB nemůže hýbat se svým majetkem ani s penězi uloženými na účtech. Jakmile jí bude odejmuta bankovní licence, která ji opravňuje k podnikání na území ČR, automaticky půjde do likvidace, v rámci které se vypořádají pohledávky klientů.

Například provoz severomoravského Uničova, kterému zůstalo na několika bankovních účtech celkem 106 milionů korun (necelá třetina městského ročního rozpočtu), podle tiskového mluvčího města Marka Juráně ohrožen není. Dvanáctitisícové město však už muselo zastavit některé plánované investice – třeba rekonstrukci kulturního domu za zhruba 140 milionů korun (s DPH). „To jsme museli zastavit a datum dokončení bude záviset na tom, kdy se dostaneme k penězům, které v této chvíli leží ve Sberbank,“ vysvětluje.

„Většina těch peněz byly úspory, se kterými se počítalo pro nějaké větší investice. Samozřejmě, že nás to bolí. Ty peníze nám chybí, ale nechybí tak, že bychom museli omezovat nějaké služby. Standardní chod města, jako zajištění dopravní obslužnosti, osvětlení, čistění ulic a podobě ohroženo není. Nikdo nemusí mít obavu,“ říká Juráň. Ohrožena podle něj není ani běžná investiční činnost typu silničních oprav. „Ty běží a zastaveny nebyly,“ říká.

O volbě banky rozhoduje výběrové řízení

Mnoho lidí vyčítá za současné situace úřadům, že mohly již dopředu předpokládat jistou rizikovost vkladů u finančních ústavů, jako je Sberbank. Marek Juráň však říká, že podobné akce probíhají vždy v rámci výběrového řízení. „Město musí vybírat bankovní ústav na základě spousty různých kritérií. Myslím, že řada měst se ke Sberbank dostala podobně jako my. Účet jsme otevírali už před asi 20 lety u Volksbank, která byla později koupena Sberbank,“ dodává.

Na vyplacení svého vkladu ve výši 125 milionů korun čeká i nedaleký Šternberk. Shodně 160 milionů korun zůstalo zmrazeno také na účtech Ostravy nebo Prahy. Pro města s daleko vyššími příjmy a rozpočty ovšem dočasná nedostupnost této částky nepředstavuje takové problémy jako u menších měst.

Rekordmanem je Vysočina

Absolutním rekordmanem je pravděpodobně Kraj Vysočina, kterému se sice díky prozíravosti povedlo vybrat na poslední chvíli asi miliardu korun, jež poté uložila u ČNB, zbývající asi 2,2 miliardy už nicméně přesunout nestihla. 350 milionů zůstalo zmrazených na účtech také Moravskoslezského kraje, Jihomoravskému kraji 160 milionů a Pardubickému kraji asi 53 milionů korun.