Na Twitteru vznikl spor o výrok šéfa lidovců a pravděpodobně budoucího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, který nucení lidí k povinnému očkování proti koronaviru složitým opisem připodobnil ke znásilnění. Vyjádřil se takto v podcastu Hospodářských novin Byznys & Politika. Jurečka se proti tomu ohradil, podle něj jde o formulaci vytrženou z kontextu, což zase odmítají autoři podcastu.

Předseda KDU-ČSL hovořil o tom, že má pochopení pro lidi, kteří k vakcíně přistupují skepticky a cítí se státem k očkování tlačeni. „A pak jsme v situaci, kdy pokud máme mít z ústavy nějaký rovný přístup, tak říci, tak říci to zavedeme jen vůči skupině obyvatel například 60+, jako další věc, která úplně nesedí z hlediska vysvětlení a obhajoby. A za mě osobně, když se bavím s hodně lidma a já jsem člověk, který je očkován a který věří vědě a říká pojďme se nechat očkovat, tak ale snažím se chápat člověka, který říká, že on – ne proto, že je nějaký anti ,,něco", tedy člověk, kterému vadí systém, vláda atd., ale člověk, který je z vnitřního přesvědčení svého svědomí uvnitř přesvědčen, že tady má nějaká rizika, má nevyjasněné odpovědi a zatím se nechce očkovat nebo se nechce očkovat vůbec…, tak já to vnímám jako určitou formu, že toho člověka vlastně k tomu donutím jako prakticky znásilněním, že tomu člověku řeknu a ty musíš!“ prohlásil Jurečka v podcastu.

Vytrhnout jedno slovo z kontextu a vytvoření titulku je vždycky divné.

Když si člověk poslechne či přečte kontext a způsob jakým jsem odpovídal, tak jsem slovo znásilnění jasně použil v duchu jeho obecného významu v češtině (kdy je něco činěno proti svobodné vůli). pic.twitter.com/UQ6hROV8sr

— Marian Jurečka (@MJureka) December 10, 2021

Od části uživatelů se záhy dočkal kritiky za to, že přirovnává očkování k něčemu, co ani nelze popsat. Jurečka se proti tomu ohradil. „Vytrhnout jedno slovo z kontextu a vytvoření titulku je vždycky divné. Když si člověk poslechne či přečte kontext a způsob jakým jsem odpovídal, tak jsem slovo znásilnění jasně použil v duchu jeho obecného významu v češtině (kdy je něco činěno proti svobodné vůli),“ uvedl.

Manipulaci s jeho vyjádřením nicméně odmítli zase autoři pořadu. „Tak proti obvinění vytrhávání z kontextu teda silně protestuju. Kdo používá takhle silné výrazy – typu ‚znásilnění‘, ‚holocaust‘, ‚genocida‘, měl by si to umět obhájit. V libovolným kontextu,“ vymezil se novinář Petr Honzejk.

Kauza žije i po pátečním vydání podcastu. Část lidí Jurečku brání s tím, že jde o přehnané reakce na překroucené vyjádření, druhá strana politika obviňuje z bagatelizace něčeho vážného. Jurečka v posledních měsících vzbudil pozornost několikrát. Před volbami do Poslanecké sněmovny se nechal slyšet, že uznat adopci dětí homosexuály je pro něj pro budoucí spolupráci ve vládě problém, po reakcích ale zacouval. Nedávno pak prohlásil, že bezdětní si budou muset výrazněji spořit na důchod a stát je k tomu bude motivovat, což mnozí označili za diskriminaci.