Žádné výsledky nepřineslo jednání na úrovni politických poradců nejvyšších představitelů zemí takzvaného normandského formátu, který tvoří Rusko, Německo, Ukrajina a Francie. Ani za devět hodin rozhovorů v Berlíně se ve čtvrtek večer a v noci na dnešek nepodařilo překonat neshody ohledně výkladu minských dohod, řekl novinářům ruský vyjednavač v otázkách Ukrajiny a zástupce šéfa kremelské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak, kterého citovala agentura TASS. Podle německé vlády byla jednání složitá, jejich pokračování diplomaté naplánovali na březen. Elysejský palác uvedl, že Rusko vzneslo požadavek, aby Kyjev jednal se separatisty na východě Ukrajiny. To Kyjev odmítá.

Cílem jednání bylo dosáhnout průlomu v osm let trvajícím separatistickém konfliktu na východní Ukrajině v oblasti Doněcka a Luhanska, známé také jako Donbas. Nulový pokrok berlínských jednání zároveň znamená další komplikaci snahy zmírnit širší ukrajinskou krizi, kdy Rusko přesunulo k ukrajinským hranicím více než 100.000 vojáků, a vyvolalo tak obavy západních zemí z propuknutí války.

Podle Kozaka se nyní v Berlíně nepodařilo sladit rozdílnou ruskou a ukrajinskou interpretaci dohody z roku 2015, jejímž cílem bylo ukončit boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními silami. "To se nám nepodařilo překonat," řekl Kozak.

Také ukrajinský vyjednavač, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, uvedl, že nyní žádný průlom nenastal, ale obě strany se dohodly, že budou pokračovat v jednání. "Doufám, že se brzy opět sejdeme a budeme v těchto rozhovorech pokračovat. Všichni jsou odhodlaní dosáhnout výsledku," řekl.

Naději na vyřešení krize ve čtvrtek vyjádřil také předseda zahraničního výboru německého Spolkového sněmu Michael Roth. "Máme reálnou šanci normandský formát oživit," řekl v rozhovoru se zahraničními novináři. To, že se podařilo uspořádat jednání poradců ukrajinského a ruského prezidenta, Roth vnímá jako jeden z prvních kroků. "Doufám a očekávám, že brzy přejdeme z úrovně poradců na úroveň politickou," dodal s tím, že je potřeba využít každou příležitost k jednáním.

Rusko sice svolilo k dalším jednáním, ale žádá, aby se Ukrajina zavázala k jednání se separatisty na východě svého území. To je ale pro Kyjev "červená linie", kterou odmítá překročit, uvedl dnes po skončení jednání francouzský prezidentský palác citovaný agenturou Reuters.

"Rozhovory byly obtížné a jasně ukázaly rozdílné pozice a možnosti řešení," stojí v německém vládním prohlášení citovaném agenturou AFP. "Zároveň se ukázalo, že všichni účastníci N4 se drží minských dohod a budou i nadále usilovat o jejich důsledné uplatnění," uvedlo Německo.

Konflikt v Donbasu pokračuje navzdory teoretickému příměří založeném právě na minských dohodách. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale hlásí časté porušování klidu zbraní, které někdy dosahuje stovek incidentů denně. Podle Ukrajiny bylo v této oblasti od roku 2014 zabito asi 15.000 lidí.

Zástupci Ruska, Ukrajiny, OBSE a obou separatistických regionů podepsali v únoru 2015 v Minsku třináctibodovou dohodu, kterou podpořili i vedoucí představitelé Francie a Německa. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek Ukrajinu obvinil, že se snaží dohodu přepsat a vybírat si z ní jen ty prvky, které jsou pro ni nejvýhodnější.

Ukrajina uvádí, že dohodu ctí; odmítá naopak tvrzení Moskvy, že Rusko nemá s konfliktem nic společného, a obviňuje ho, že uvnitř Ukrajiny působí ruské jednotky bojující po boku separatistů.