Nový premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve avizoval, že jeho menšinová vláda začne „makat“ hned po jmenování. Na důvěru Poslanecké sněmovny, kterou s největší pravděpodobností v prvním kole nedostane, čekat nebude. Jednání vlády odstartovalo už v 6:30 ráno a jedna z věcí, kterou noví ministři schválili, jsou personální změny na jednotlivých resortech.

Kabinet už v pátek ráno řešil odložení elektronických receptů. To navrhuje Senát a poslanci ODS, vláda to ale nepodpořila. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) pouze uvedl, že nechce za nedodržování zákona lékaře pokutovat. K dalšímu návrhu ODS na zrušení zákona omezující prodej ve velkých obchodech o vybraných státních svátcích zaujala Babišova vláda neutrální postoj. Kabinet dále odmítl návrh občanských demokratů na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí.

Velkým tématem jsou personální změny. Prezident Miloš Zeman jmenoval Babišovu vládu 13. prosince. Hned v následujících dnech začali z jednotlivých úřadů odcházet političtí náměstci, tedy lidé, kteří na ministerstvech zastupovali strany minulé vládní koalice. Takové obměny probíhají vždy se změnou politické reprezentace. Vedle toho se ale okamžitě začaly objevovat informace o tom, že noví ministři se chtějí zbavovat i takzvaných odborných náměstků. Právě proto, aby odborníci nebyli vyměňování vždy po volbách, byl přijat služební zákon.

Jenže ten umožňuje jednou ročně vždy k poslednímu prosinci provést takzvanou systemizace – tedy sloučit či úplně zrušit některé odbory a tím snížit počet pozic náměstků a případně se tím zbavit „nepohodlných“. Posvětit takovou změnu musí vláda. Přesně to udělali nový ministři na pátečním jednání vlády.

Ministři ruší 23 služebních a dalších 50 pracovních míst

Na ministerstvech a Úřadu vlády ubude 14 sekcí, zrušeno bude celkem 23 služebních a 50 pracovních míst. Na návrh ministerstva vnitra v pátek úpravy v rámci systemizace schválila vláda. „My se chováme jako vláda, která má pracovat,“ řekl Babiš k připomínkám opozice, že jeho kabinet změny dělá dříve, než požádal Sněmovnu o důvěru.

Podle informací serveru Echo24 ke změnám dojde na ministerstvu práce a sociálních věcí, které nyní vede Jaroslava Němcová. Nejdříve to vypadalo, že změny by se mohly dotknout až čtyřech náměstků, podle informací ČTK se počet pozic sníží z osmi na šest. Server Neovlivní upozornil, že se změny chystají na financích, kde má končit náměstek pro hazard Ondřej Závodský, a také na vnitru, které by měla opustit náměstkyně Monika Pálková.

Na ministerstvu zemědělství by měl skončit podle informací ČTK první náměstek Jiří Jirsa a náměstek pro řízení sekce ekonomiky a informačních technologií Zdeněk Adamec. Jde o dva ze sedmi odborných náměstků v resortu. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje sloučení dvou sekcí odborných náměstků. Chce spojit sekci ekonomiky a přímo řízených organizací se sekcí zdravotního pojištění, vznikla by sekce ekonomiky a zdravotního pojištění. Sekci zdravotního pojištění vede Tom Phillipp, sekci ekonomiky Petr Landa.

Největší změny čekají ministerstvo průmyslu a obchodu. Nový šéf resortu Tomáš Hüner avizoval snížení počtu svých náměstků z 11 na sedm. Konkrétní jména odvolaných ale zatím nezveřejnil. Změny by se neměly dotknout mimo jiné ministerstva spravedlnosti či životního prostředí, kde pokračují ministři za ANO z vlády premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Od začátku služební zákon provázela kritika. Jeho odpůrci především tvrdili, že se na jednotlivých resortech „zabetonují“ úředníci a vyhodit je nebude prakticky možné. V první polovině roku 2015, tedy krátce před tím, než začal zákon platit, se přitom na jednotlivých resortech naopak služební místa „přidělávala“ – například právě na ministerstvu práce a sociálních věcí.