Vláda stále zoufale hledá další peníze do prázdného státního rozpočtu, a proto se obrací i k rozprodeji státních rezerv. Z prodeje základních kovů, které jsou určeny ke krizovému období a zejména pro účely armády, si slibuje finanční injekci za více než dvě miliardy korun. Záměr překvapivě nevadí ministerstvu obrany. Na oplátku požaduje vytvoření moderního systému tvorby státních rezerv, který by měl zajistit dodávky vojenského materiálu v období krize. Zbrojaři státu naopak radí, aby byl s prodejem opatrný.

Návrh prodat měď, hliník, olovo, zinek a nikl ze státních rezerv napadl ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO). Podle něj je totiž držení kovů ve skladech dávno překonané a stát by se měl spíše soustředit na kybernetické hrozby. Prakticky okamžitě se proti návrhu zvedla vlna nesouhlasu z dolní komory parlamentu i od odborníků. S návrhem například nesouhlasí Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, která sdružuje zbrojaře.

„Ve válečném stavu většinou mezinárodní dodávky kolabují a státy se musí spoléhat na vlastní zdroje. Armáda by měla mít ve skladech munici na třicet dní vedení bojů. Navíc vláda, která zodpovídá za obranu země, musí být schopna u národního výrobce munice zajistit další výrobu. K tomu by měly sloužit právě zásoby kovů ve skladech státních rezerv. Jejich objem a způsob uskladnění by měl vyplývat z plánů hospodářské mobilizace a potřeb válečné armády. Z tohoto pohledu by bylo dobré neukvapovat se s prodejem do té doby, než budou vyčísleny objemy a struktura kovů nutných pro výrobu vojenské munice v těchto krizových situacích,“ řekl pro Echo24 předseda asociace Jiří Hynek.

Nesouhlasné hlasy se ozývají také ze sněmovny a zejména z hospodářského výboru, kde poslanci požadují po ministryni financí Aleně Schillerové, aby vázala příjmy z prodeje kovů na jejich budoucí obnovu. To však ministryně z hnutí ANO odmítla, protože to prý nedovolují rozpočtová pravidla. Peníze z prodeje by tak byly dalším příjmem do státní kasy na příští rok, která bude hospodařit se schodkem čtyřiceti miliard korun.

Prodej kovů by se v případě krizové situace nejvíce dotkl průmyslu a armády. Ministerstvo obrany však prodej nerozporuje, zároveň chce však záruku, že v případě nutnosti dostane dostatečný vojenský materiál. „S ministerstvem průmyslu proto pracujeme na vytvoření nového systému skladování a průmyslové výroby materiálu potřebného pro případ krizových stavů. Využití barevných kovů se předpokládá především při řešení mobilizačních dodávek munice. Resort obrany má v úmyslu nechat zpracovat studii průmyslové kapacity pro zajištění bezpečnosti dodávek munice pro armádu, který bude modifikovat i požadavky ministerstva obrany na složení zásob Správy stáních hmotných rezerv,“ řekl pro Echo24 mluvčí ministerstva obrany Jakub Fajnor.

Návrh ministra Havlíčka ještě není schválený vládou. Na jeho projednání se připravuje Bezpečností rada státu, která se má sejít 9. prosince. Na začátku prosince se také bude projednávat vládní daňový balíček v Senátu, který má přilít další miliardy do rozpočtu. Na to upozorňují i některé hlasy, že chystaný rozprodej kovů není žádnou modernizací správy rezerv ale pouhou snahou dostat do státní kasy další peníze.

„Stát jakýmkoliv nákupem a držením aktiv zvýhodňuje jednu skupinu lidí na úkor ostatních. I když by ale liberální přístup velel, aby stát vlastnil co nejméně, je smutné, za jakých okolností k úvahám o odprodeji dochází. Vláda zoufale hledá peníze všude tam, kde to nebolí. To by obecně nebylo problematické, kdyby nehledala dodatečné příjmy kvůli kontroverznímu navyšování výdajů. Jinými slovy, z něčeho to nakupování hlasů musí zaplatit,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal.

Správa rezerv zasahuje u nehod či nedostatků

Technika z českých rezerv v minulém roce zasahovala při různých krizových situacích v průměru každý třetí den. Celkem ve 122 případech pomáhala v šestnácti obcím či městům, kdy například zajišťovala zásobování pitné vody při extrémním suchém počasí.

Správa rezerv navíc pomáhá i při dopravních nehodách, jako tomu bylo například letos při odklízení vykolejeného vlaku u Mariánských lázní, který převážel vápenec.

Kromě těžké techniky má správa hmotných rezerv také zásoby potravin na celkem jeden a půl dne fungování celého státu. Ve skladech má pro tyto účely mražené maso, konzervy, máslo obilí, sýr, cukr nebo sůl. Kromě potravin musí správa zajistit i zásoby ropy, benzinu, nafty nebo leteckého petroleje. Pokud by přišel výpadek těchto surovin, tak by Česká republika mohla z těchto zásob čerpat až 84 dní.

Zásoby ropy pomohly na jaře letošního roku, kdy ropovodem Družba tekla kontaminovaná ropa. „Celý měsíc nepřitekl do České republiky ropovodem Družba ani litr ruské ropy, přesto čeští řidiči nic nepoznali. Na čerpacích stanicích se netvořily žádné fronty, benzín ani nafta nezdražily. A nepoznal to ani český průmysl. Třeba asfalt pro dálnice se vyráběl dál. A to vše jen díky tomu, že se do rafinérie poslala ropa z českých rezerv,“ řekl šéf Státní správy hmotných rezerv Pavel Švagr.

Přesto že správa drží poměrně značné zásoby ropy, stále nedosahují evropských požadavkům. Podle směrnice Evropské rady má každý stát zajistit zásoby na 90 dní. Předseda správy dokonce návrh předkládal ministerstvu průmyslu už před dvěma lety, ale bez úspěchu.