Bude moci Česko nabídnout vzdělaní všem dětským uprchlíkům? Od začátku ruské vojenské intervence na Ukrajině se u nás registrovalo už 170 tisíc lidí prchajících před válkou. Přibližně čtvrtinu tvoří děti školního věku. Vláda jim slibuje, že o jejich vzdělání bude postaráno. Není ale jasné, zda budou stávající kapacity škol nebo školek stačit. Integraci ukrajinských dětí řeší i návrh zvláštního zákona, takzvaný „lex Ukrajina“.

Děti ve věku od 6 do 15 let tvoří podle dat ministerstva vnitra 24 procent všech dosud registrovaných uprchlíků. To znamená, že je v ČR zhruba 41 tisíc dětí, na které se bude od září vztahovat povinná školní docházka. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) řekl, že české školy mohou integrovat kolem 100 tisíc dětských uprchlíků. Začlenit je do vzdělávacího systému je podle něj v krajním případě nutné nejpozději od příštího školního roku. Další uprchlíci ale přicházejí každým dnem a tak není jasné, jestli budou nakonec dosavadní volná místa ve školách stačit.

Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol a ředitele ZŠ Pečky, Luboše Zajíce, se především čeká, až se schválí nová legislativa, která má školní kapacity navyšovat. Ve třídě mateřské školy smí být podle stávajících vyhlášek ministerstva školství nejvýše 24 dětí, na základních a středních školách nanejvýše 30 žáků.

„Bude záležet na tom, kolik dětí tu reálně zůstane. Půjde hlavně o záležitost nového školního roku, kdy pro všechny děti bude školní docházka povinná, takže bude třeba ty místa zajistit, a to i personálně – po stránce učitelů, koordinátorů, tlumočníků a dalších,“ říká Zajíc pro deník Echo24.

Podle školského zákona je základní škola povinna přijmout nové dítě, pokud má volné rejstříkové kapacity. „Ta situace se komplikuje právě tím, že řada škol už má kapacitu naplněnou,“ popisuje Zajíc. Asociace podle jeho slov situaci pravidelně řeší s ministerstvem. „Dělá se něco, co se dá nazvat inventurou, abychom zjistili, jaký je skutečný stav a na základě toho budou potom podnikány další kroky,“ dodává.

Základní škola v Pečkách na Kolínsku, kde pracuje jako ředitel, už umístila do svých stávajících tříd 17 ukrajinských dětí. Zvlášť se učí jen český jazyk. „Ty děti si prožily svoje, takže mají určité problémy, se kterými se musí srovnat. Jejich rodiny teď zajišťují základní životní potřeby, takže mají asi mnohem větší starosti, než je pouze škola, ale řekl bych, že jsou spokojené a snad se zapojí. Naše děti se s nimi snaží komunikovat,“ říká.

Podle stanoviska Pedagogické komory mohou představovat největší problém nedostatečné kapacity ve školkách. „Třídy mateřských škol jsou většinou zcela plné, protože jejich financování je nastaveno tak, že každé chybějící dítě je znát především v rozpočtu na provozní zaměstnance,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku.

Ministerstvo školství chce připravit děti po jazykové stránce na příchod do českých škol. Na střední školy by mohli žáci přicházet již se základními znalostmi češtiny z intenzivních kurzů a po nástupu ke vzdělávání by měli mít nárok na dalších 200 hodin jazykové výuky pro cizince. Systém jazykových kurzů ve středních školách by měl fungovat od září. O konkrétním modulu vzdělávání se rozhodne podle počtu a rozložení ukrajinských žáků v českých školách. Ve středoškolském věku je přes 7 procent uprchlíků.

Nový zákon, který bude tento týden schvalovat Senát, počítá s tím, že ve školách, školních družinách, školních klubech a střediscích volného času vzniknou třídy, skupiny nebo oddělení, které budou složeny výhradně ze žáků z Ukrajiny. Právě v těchto ukrajinských malotřídkách by směli působit pedagogové z Ukrajiny, kteří neovládají češtinu. Obsah výuky pro Ukrajince nebude muset být v souladu s českými učebními plány. Matky dětí budou moci ředitelé škol využít ve standardních třídách jako asistenty pedagogů.