Když se stal Andrej Babiš v roce 2014 ministrem financí, přišel finanční správě z Německa podnět, že Babišův holding Agrofert se možná dopouští daňových úniků. Upozornila na to německá finanční správa. Té se nezdála smlouva uzavřená mezi německým Agrofertem a Farmou Čapí hnízdo, na základě které německý Agrofert zaplatil Čapímu hnízdu v roce 2012 téměř devět milionů za reklamu. Čapí hnízdo přitom mělo podnikat v pohostinství a stravování.

Smlouva mezi Agrofertem Deutschland GmbH a Čapím hnízdem se z Německa do České republiky dostala na základě výměny informací, která probíhá mezi správci daně zemí EU. Informaci deníku Echo24 potvrdilo Generální finanční ředitelství (GFŘ).

Německý Finanční úřad v Chemnitzu (Saská Kamenice) smlouvu poslal svému českému protějšku v prosinci roku 2014 sám od sebe. To mu ukládá směrnice 2011/16/EU, jde o takzvanou výměnu informací z vlastního podnětu, někdy nazývanou spontánní. K té musí členský stát přistoupit ve chvíli, kdy má podezření, že firma by mohla krátit daně v daném státě. V tomto případě tedy německý finanční úřad informoval tuzemské Generální finanční ředitelství, protože měl o smlouvě mezi oběma firmami pochybnosti.

Český berňák mlčí

Český finanční úřad nyní odmítá sdělit, zda na základě informací od Němců zahájil daňové řízení, na jehož základě by případně doměřil daň. Obdržení podnětu ale potvrdil. Deník Echo24 se na detaily podnětu ptal i německého finančáku v Chemnitzu, i ten ale odmítl věc komentovat.

„Jelikož se jedná o informaci poskytnutou z vlastního podnětu zahraniční daňovou správou, je nutné nahlížet situaci z pohledu ustanovení směrnice 2011/16/EU, respektive čl. 16, který vymezuje podmínky mezinárodní spolupráce,“ uvedlo pro Echo24 Generální finanční ředitelství s odkazem na text směrnice, který služební tajemství u informací poskytnutých na základě směrnice předpokládá. Zda je kvůli smlouvě s Čapím hnízdem o reklamě vedeno daňové nebo jiné řízení, se Echo24 tázalo i samotného Agrofertu. Jeho mluvčí Karel Hanzelka ale na dotaz nereagoval.

Že si holding Agrofert objednával reklamu za stovky milionů korun, zjistily už dříve Hospodářské noviny (HN). V podnikání přitom platí za obecně známé, že přes výdaje na reklamu se dají zvyšovat náklady ve firemním účetnictví, a tím snižovat daně z příjmu. Píšeme o tom zde.

O objednávání reklamy Agrofertem u farmy Čapí hnízdo informovaly HN v lednu s tím, že tak mohla farma pomáhat holdingu šetřit na daních. Zároveň díky tomu byla farma Čapí hnízdo schopna splácet úvěr. Mělo přitom jít o 280 milionů, které byly vyúčtovány v letech 2009 až 2013.

Smlouva mezi německou dcerou a farmou z roku 2012, kterou má Echo24 k dispozici, tak představuje zlomek objednané reklamy. Přináší ale popis toho, co měla farma za miliony od Agrofertu dělat. Imoba ani Agrofert totiž nechtěly HN říci, o jaké konkrétní služby šlo.

Za co Agrofert platil?

Propagace měla podle smlouvy zahrnovat instalaci reklamních nosičů s logem objednatele na Čapím hnízdě a v jeho okolí, rozvoj a udržování fungujících webových stránek v českém jazyce s popisem ekonomické a obchodní činnosti objednatele, zhotovení různých tiskovin v různých formátech s firemním logem Agrofertu, promítání firemního loga do televizní reklamy v areálu Čapího hnízda. Zároveň měla farma poskytovat prostory a organizovat akce za účelem poradenství potenciálním zákazníkům a během nich instalovat stojany s informačními brožurami Agrofertu.

Reklama přitom bývá využívána k daňové optimalizaci, a proto se na ni také finanční správa zaměřuje. „Reklama je vždy ze strany finanční správy u každého subjektu podrobována velmi pečlivému přezkumu. Každý kontrolovaný subjekt jistě může ze své zkušenosti potvrdit, že se jedná o pravé důkazní peklo, chce-li reklamu obhájit,“ vysvětlil pro deník Echo24 už dříve daňový expert David Hubal z Unie daňových poplatníků.