Prezident Miloš Zeman chce po poslancích, aby mu umožnili navrhovat zákony. Nyní může návrh předkládat neformálně přes některé poslance nebo přes vládu Andreje Babiše. Změnu projednají obě komory parlamentu ve výborech během listopadu, zákonodárci však zatím se zásahem do ústavy nesouhlasí. Podporu však našel Zeman u části poslanců hlavně z řad KSČM a SPD.

Nápad rozšířit pravomoci o navrhování zákonů tlumočil prezident Miloš Zeman při schůzce se sociálnědemokratickou poslankyní Kateřinou Valachovou. „To znamená, že by rozhodoval parlament, ale prezident republiky, který je přímo volený, by měl možnost zákonodárné iniciativy,“ řekla po jednání s prezidentem Valachová, která je zároveň i předsedkyní stálé komise pro ústavu. Podle ní Zeman argumentoval tím, že tuto pravomoc měli prezidenti v minulosti a jeho zájem je podpořený z hlediska historie naší ústavy.

V minulosti sice českoslovenští prezidenti měli zákonodárnou iniciativu, změna však nastala v roce 1992 poté, co navrhování zákonů vystřídalo prezidentské veto. Podle ústavního právníka Jana Kysely tomu napomohly i některé změny, které navrhoval Václav Havel. „Prezident se v rámci jednání o tom, jak má vypadat nové Československo v letech 1990 až 1991, využíval té zákonodárné iniciativy poměrně významně, ne úplně po konzultacích s politickými stranami. Tímto byla trochu spuštěna pověstná pomlčková válka, protože předložil návrh na změnu státu, který nebyl projednaný,“ řekl Jan Kysela. Později Havel předkládal množství zásadních změn federální ústavy, přitom přes poslance prošla jen iniciativa na zavedení federálního referenda.

S tím souhlasí i předseda ústavněprávního výboru a poslanec Marek Benda (ODS), který by tak pravomoci hlavy státu ponechal. „Rozhodně se nechceme do této praxe vracet. Pokládám za potřebné naopak zrušit přímou volbu prezidenta, a ne posilovat prezidentské pravomoci a směřovat k jinému ústavnímu uspořádání,“ řekl pro Echo24 Marek Benda.

Podle dalších opozičníků je návrh totálně nesystémový zvlášť v českém parlamentním systému. „Není důvod, proč rozšiřovat možnosti legislativní iniciativy. Místo prezidenta je na konci legislativního procesu, kdy zákony podepisuje. Už dnes je těch návrhů tolik, že je parlament není schopen projednat. Nota bene i prezident je občan a může prostřednictvím poslanců své podněty posunout standardně do legislativního procesu,“ řekl pro Echo24 předseda lidovců Marek Výborný.

Piráti by podmínili rozšíření pravomocí tím, že by prezident musel obhajovat své zákony do sněmovny a také se účastnit interpelací. „Už teď pan prezident chodí do sněmovny zřídka, tak by zde asi těžko obhajoval zákony,“ řekl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Člen komise pro ústavu Jan Farský uvedl, že prezident už dnes vstupuje do legislativního procesu, kdy například opakovaně podpořil zákon o prokazování majetku. „Může vetovat zákony, což dělá zcela minimálně. Pokud by měl zájem prosadit nějaký zákon, jistě by dokázal přesvědčit alespoň jednoho poslance, aby návrh předložil. Vždyť stejně nakonec o zákoně rozhodne 101 poslanců. Šlo by tak jen o další vychýlení v délce moci a vyvážení ústavy, které by nic dobrého nepřineslo, jen by ještě více rozdělilo společnost,“ řekl pro Echo24 Jan Farský.

V současné době mohou zákony podávat poslanci, senátoři, vláda nebo krajská zastupitelstva. Zastánce však našel u jednotlivých poslanců, nejvíce pak u komunistů a členů SPD. „S návrhem souhlasím, teď to musí dělat prostřednictvím vlády. Po zavedení přímé volby je logické minimální rozšíření pravomocí,“ řekl pro Echo24 předseda KSČM Vojtěch Filip. Hnutí ANO, které disponuje 78 poslanci, se zatím k návrhu nevyjádřilo.

Pokud by se návrh dostal na stůl zákonodárcům, musel by získat podporu kvalifikované většiny, tedy minimálně 120 poslanců a tří pětin přítomných senátorů.

Podle ústavního právníka Jana Kysely se při zrušení zákonodárné iniciativy u hlavy státu nahradila jeho pravomoc vetem. „Bylo to z toho důvodu, že československý prezident byl pojímán jako odpovědný, což znamená, že byl nositelem určité politiky či nositelem politického programu. Pak by měl mít šanci program přetavit do projevu vůle státu, což je zákonodárná iniciativa. Současný prezident republiky je neodpovědný, z čehož plyne, že nemá být nositelem žádného politického programu, protože za něj nenese žádnou odpovědnost,“ řekl pro Echo24 Jan Kysela.

Podle něj bylo zavedením veta přáním, aby byl prezident moderátorem či korektivem. Pokud by jeho veto bylo přehlasováno, tak se stále může obrátit na Ústavní soud tak, jak to často používal bývalý prezident Václav Havel.

Současný prezident Miloš Zeman tak nadále musí svá přání adresovat na některého z poslanců v dolní komoře parlamentu. „Zákonodárnou iniciativu má každý z 200 poslanců. Nepochybuji o tom, že by mezi nimi neměl některé své přátele, přes které může neformálně uplatňovat iniciativu touto formou. Nicméně taková iniciativa nemůže sloužit v komunikaci s voliči, což je patrně to, o co by prezident Zeman stál,“ řekl Jan Kysela.