Vláda v demisi schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Kabinet schválil také střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2020 a 2021. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedla, že schodek 50 miliard Kč je nepřekročitelný. V létě chce s jednotlivými ministry jednat o jejich dalších požadavcích na celkem deset miliard korun. Dál se tak bude debatovat například o penězích pro začínající lékaře, o navýšení platů nepedagogických pracovníků ve školství nebo o počtu státních úředníků.

Návrh rozpočtu počítá s více penězi na platy učitelů či důchody, naopak s menšími náklady na dávky. Výdaje by měly růst většině úřadů a ministerstev. Výjimkou je například ministerstvo zdravotnictví, u něhož se ale počítá s vyšším výběrem peněz ze zdravotního pojištění.

Pravicová opozice i Hospodářská komora návrh rozpočtu kritizují. „Mandatorní výdaje rostou, smysluplné investice pořád nikde. Je to nezodpovědné projídání budoucnosti. Takto by se žádná firma opravdu řídit nedala,“ uvedl na twitteru předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Předseda ODS Petr Fiala řekl, že takto připravený rozpočet ukazuje neodpovědnost současné vlády. „Je těžko uvěřitelné, že při současných výborných ekonomických podmínkách připravila vláda premiéra (Andreje) Babiše rozpočet se schodkem 50 miliard. Ale vlastně se tomu nelze divit. Andrej Babiš nedokáže už osm měsíců sestavit vládu s důvěrou – a jeho vláda bez důvěry nedokáže připravit rozumný rozpočet,“ uvedl Fiala.

Hospodářská komora zopakovala, že v době ekonomické prosperity a při jednom z aktuálně nejvyšších hospodářských růstů v Evropské unii by vláda měla zvolit odpovědnější přístup a sestavovat přebytkové, nebo alespoň vyrovnané rozpočty. Přebytkové rozpočty jsou podle komory pojistkou do budoucích let, až ekonomika bude v horší situaci. Proto se také komoře nelíbí plošný nárůstu platů ve státní sféře.

Premiér Babiš řekl, že vláda se rozhodla meziročně přidat na důchody 38 miliard korun a na školství 24 miliard korun. „Tedy součet jen těchto dvou položek je vyšší než deficit,“ uvedl.

Celkové příjmy rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,432 bilionu korun, o 117,1 miliardy více než v letošním rozpočtu. Výdaje by měly být 1,482 bilionu, z toho výdaje na investice mají stoupnout meziročně o 21 miliard na 78,7 miliardy korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.

Ministerstvo financí navrhuje omezit neobsazená tabulková místa na úřadech, na které jsou vypláceny peníze. „Krácení se netýká oblasti regionálního školství a parlamentních kapitol,“ uvádí materiál. Opatření by podle ministerstva mělo uspořit 3,4 miliardy korun a snížit počet míst o 2221.

„Je ideální doba na to, aby se vláda odhodlala navyšovat platy pouze schopným a výkonným státním zaměstnancům. Nejméně produktivní pracovníky by naopak stát měl propustit. Jen tak lze dosáhnout efektivní a štíhlé administrativy, která nebude příliš zatěžovat občany, podnikatele ani rozpočet,“ uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. V době rekordně nízké nezaměstnanosti podle ní navíc bude pro přebytečné úředníky snazší najít jiné uplatnění. „Ušetřené peníze však vláda nesmí projíst jinde. V době současného hospodářského růstu je důležité usilovat o vyrovnaný rozpočet, aby stát měl v horších časech dostatečný manévrovací prostor pro opatření na podporu ekonomiky,“ dodala.

Sumu na platy ve veřejné sféře chce vláda zvednout celkem o deset procent. Hodlá přidávat hlavně učitelům a špatně placeným profesím či oborům, v nichž chybějí pracovníci. Učitelům by tak měly platy stoupnout o 15 procent. Celkově ve stání správě, tedy hasičům, policistům či úředníkům, se částka na platy zvýší o šest procent. „Ale budeme dále diskutovat o tom, kam ty peníze půjdou, protože nechceme jako vláda přidávat plošně,“ uvedla Schillerová.

O růstu platů budou zástupci vlády jednat s odbory a zaměstnavateli. Odbory veřejného sektoru požadují pro učitele od října na výdělky o 15 procent více peněz a pro ostatní pracovníky zvýšení platových tarifů o deset procent. V případě, že by vláda o tom nezačala vyjednávat, jsou připraveny k protestům. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula si od schůzky slibuje uklidnění situace a nalezení dohody.

Vláda musí podle zákona návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září. Výhledy hospodaření do dalších let počítá se schodkem 50 miliard korun až do roku 2021.