Stát sice vynakládá na podporu bydlení miliardy korun ročně, bytová politika je ale roztříštěná mezi mnoho institucí, chybí jasné vymezení jejich kompetencí i vyhodnocení státní podpory. Na webu to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zaměřil na kontrolu bydlení v České republice. Úřady podle něj také nesledují, jak se využívají dotované sociální byty a stále chybí zákon o sociálním bydlení. Na základě kontroly už ministerstva připravují změny, které mají situaci zlepšit. 

Na podporu bydlení vynaložil stát za posledních dvacet let 232 miliard korun. „Kromě toho přispívá i ohroženým lidem na náklady na bydlení, za poslední dva roky šlo o 23,2 miliardy korun,“ uvedl NKÚ v tiskové zprávě. Stát sice vynakládá na bydlení značné peníze, přínosy této podpory ale průkazně nevyhodnocuje. U podpořených sociálních bytů NKÚ zjistil, že stát nesleduje, kdo tyto byty užívá. Přitom poskytl dotace na víc než 22.000 takových bytů.

Za slabinu tuzemské bytové politiky NKÚ považuje i to, že nejsou jasně vymezené pravomoci a odpovědnosti mezi institucemi, které mají podporu bydlení na starosti. Do systému státní podpory je zapojena celá řada subjektů včetně bank. „Podpora bydlení ohrožených osob je špatně koordinovaná a její přínos se nedostatečně hodnotí,“ uvedli kontroloři. Stát by měl své intervence podle nich pravidelně vyhodnocovat, aby věděl, jaký mají dopad. Důležité je také účinně bojovat proti zneužívání podnikání, které je založeno na provozování ubytoven a nájmu bytů ohroženým osobám. 

Češi za bydlení platí více než Němci či Britové 

Pro desetinu obyvatel ČR tvoří náklady na bydlení více než 40 procent dostupných příjmů domácnosti. Na pořízení vlastního bydlení o velikosti 70 metrů čtverečních je Česku potřeba 11 průměrných ročních platů, zatímco v Belgii stačí 3,7 násobek platu, v Německu pět a v Británii 9,8 průměrného hrubého platu.

Nejvyšší kontrolní úřad soudí, že ke zlepšení situace by přispělo i snížení počtu vyloučených lokalit a úspěšnější integrace ohrožených osob na trhu práce. Výplata sociálních dávek a dotací na sociální práci je podle něj málo účinná. Dávky státu na bydlení sice pomáhají snižovat počet lidí ohrožených chudobou, a někdy tak zabraňují sociálnímu vyloučení, ale nepodporují řešení příčin jeho vzniku. „Dochází ke zneužívání situace a z podpory osob postižených ztrátou bydlení profitují pronajímatelé nemovitostí,“ konstatoval NKÚ. Stát by podle něj měl motivovat občany, aby si zajistili bydlení sami, a podporovat jen osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení a ohrožené sociálním vyloučením.

Ministerstvo pro místní rozvoj už podle NKÚ slíbilo změnit koncepci bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrhy na úpravu výpočtu sociálních dávek či změny v systému sociálních služeb. Podílí se i na přípravě zákona o sociálním bydlení, který je jednou z priorit programového prohlášení současné vlády. Úřad vlády navrhl změnit zákon o sociálních službách, dodal NKÚ.