V žebříčku schopnosti rychle a efektivně očkovat jsme na chvostu civilizovaných zemí. Čísla zveřejněná k pondělí 18. ledna, kdy odcházelo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny, jsou neúprosná. Nechme teď stranou Izrael, který má naočkovaných 28 procent ze svých necelých devíti milionů obyvatel. Pokud pojede dál tímto tempem (očkuje něco přes měsíc), dosáhne během dalšího měsíce kýžené kolektivní imunity 60 procent očkovaných. Velký náskok má i Velká Británie, která už dokázala očkovat skoro 6,34 procenta svých obyvatel, a USA s 3,71 procenta očkovaných.

Na první pohled je zřejmé, že Evropská unie zaostává. Vakcínu zatím dostalo 1,22 procenta jejích obyvatel. Je to selhání. A dá se diskutovat o tom, jak velkou roli přitom sehrává nákupní politika Evropské komise, která se proti Tel Avivu, Londýnu a Washingtonu ukázala jako špatný obchodník, a nakolik na tom slabém výsledku mají podíl vlády jednotlivých zemí. V našem případě kabinet Andreje Babiše.

V Evropské unii není vůbec nikdo, kdo by mohl v tempu očkování konkurovat Izraelcům nebo Britům. Mezi jednotlivými členskými zeměmi jsou ale obrovské, násobné rozdíly. Takže i při zjevném nedostatku vakcín, který má na triku Brusel, je ale role organizačních schopností nebo selhání vlád obrovská. A všude je to politické téma čísla jedno. Nikdo totiž nikde na Západě nenabízí jinou cestu z ničivých lockdownů než právě vakcínu. Takže kdo dřív naočkuje přinejmenším rizikové skupiny, bude mít první svobodu bez dusivých omezení.

My jsme ale i mezi těmi v očkování slabými evropskými zeměmi nejslabší. A za to není zodpovědný nikdo jiný než Andrej Babiš osobně. On za to osobně převzal zodpovědnost. Čísla mluví jasně. Evropští premianti Dánové už naočkovali 2,88 procenta společnosti. Italové, kteří rozhodně nejsou etalonem vytříbené logistiky, 1,91 procenta. Němci, kteří se na očkování dlouhé měsíce velmi pečlivě připravovali, za nimi překvapivě zaostávají s 1,25 procenta. Jsou jen lehce nad evropským průměrem. To je docela překvapivé. Rakušané jsou s 1,14 procenta ještě za nimi.

Překvapivě velmi dobře si v evropském srovnání vedou země střední Evropy. S jedinou výjimkou. Poláci i Maďaři mají shodně naočkováno 1,24 procenta společnosti. Vakcinaci zatím zvládají na německé úrovni. V těsném závěsu za nimi jsou Slováci s 1,10 procenta očkovaných. No a pak je tady ta výjimka. Česká republika s 0,66 procenta. Vakcínu zvládáme dvakrát hůř než ostatní země regionu. Z toho opravdu nejde obviňovat Brusel ani pomalé dodávky firmy Pfizer/BioNTech. Tohle je výsledek práce Andreje Babiše.

Ta neschopnost očkovat je do značné míry dána neschopností Andreje Babiše představit jasný plán a nestrkat do toho prsty svými věčnými zásahy. Takhle na jaře rozboural snahy o trasování kontaktů nakažených a teď znovu rozkládá očkování. Svými věčnými telefonáty a navzájem si protiřečícími zadáními drtí šéfy nemocnic, na které hodil odpovědnost za očkování.

Ti se ocitli v kleštích babišovské posedlosti. Na jedné straně mají příkaz očkovat co nejrychleji. Na druhé přesné zadání, koho mohou očkovat. Ty věci jdou často přímo proti sobě. „Ještě před pár dny byla největší obava, aby se lidé vůbec přišli očkovat. Největší snaha byla maximalizovat jedno číslo – počet naočkovaných. Toto číslo nešlo podle platných pravidel plnit. I očkování lidí 80 plus bylo ještě před pár dny protekce a porušení pravidel. Sám jsem měl dlouhé výměny zpráv s Andrejem Babišem, který mi nadával, proč máme tolik neproočkovaných vakcín,“ říká šéf jedné z nemocnic. „Bylo velmi těžké mu vysvětlit, kolik máme zdravotnických zaměstnanců. A že to jde velmi těžko skloubit s jeho jasným zadáním Naočkujte všechno do pěti dní a pokynem Jediná vakcína nepůjde nikomu, kdo není zdravotník.“ Ředitelé nakonec Babišovi řekli, že prostě začnou očkovat i nezdravotnický personál, bez něhož také nebudou nemocnice fungovat. Stejně jako že začnou dřív v rozporu s vládní strategií očkovat nejen 80 plus, ale i další lidi z rizikových skupin. Bylo to zcela logické. A přitom v přímém rozporu s vládní strategií.