Navrhovaný zákon, na jehož základě by musel získat bezpečnostní prověrku, považuje hradní kancléř Vratislav Mynář pro jeho nesystémovost za stupiditu a hovadinu. Prohlásil to u příležitosti 25. výročí od platnosti zákona o vzniku Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Řekl také, že ve druhém volebním období Miloše Zemana neplánuje personální změny na vedoucích postech prezidentské kanceláře. Věří, že současný tým dokáže splnit požadavky Zemana.

Mynář je dlouhodobě kritizován, že nemá bezpečnostní prověrku. Národní bezpečnostní úřad mu ji odmítl udělit, kancléř se nyní o prověrku soudí. Poslanecký návrh zákona, kterým se nyní Sněmovna zabývá, chce hradnímu kancléři nařídit povinnost mít nejvyšší prověrku. Mynář návrh označil za „stupiditu a hovadinu“. Poukazuje na to, že zákon se má týkat jen hradního kancléře a ne například kancléřů Sněmovny nebo Senátu. Zákon podle něj nemá logiku. „Věřím tomu, že Sněmovna zachová zdravý rozum, protože to není vůbec systémové, je to jen produkt závisti jednotlivců.“ poznamenal.

Před 25 lety začal platit zákon, na jehož základě vznikla po rozdělení Československa kancelář českého prezidenta. Její historie ale podle Mynáře sahá do roku 1919, kdy se poprvé definovalo, co je kancelář prezidenta, jak by měla fungovat a jaký je její význam. V historii ČR kancléřské posty zastávalo pět mužů, padesátiletý Mynář je ve funkci od března 2013.

ČTK řekl, že v minulosti pro něj bylo nepředstavitelné, aby se stal úředníkem. „Člověk míní, život mění. Ze dne na den jsem se stal jedním z nejvýznamnějších úředníků v Česku,“ poznamenal. Jde podle něj o obrovský závazek. „Upřímně přiznávám, že mi trvalo relativně dlouhou dobu, než jsem se zorientoval,“ podotkl. Dokládá to podle něj, že aparát KPR je profesionální a je připraven při změně prezidenta fungovat po určitou dobu „samospádem“.

Když byl Zeman zvolen v roce 2013 prezidentem, došlo podle Mynáře k několika personálním změnám jako náhrada za pracovníky, kteří se rozhodli odejít s Klausem. Nově byly obsazeny posty kancléře, mluvčí nebo ředitele zahraničního odboru. Důležitou změnou také podle něj bylo, že Zeman je na rozdíl od Klause „sova a ne skřivan“. Pracovat tak začíná v dopoledních hodinách a končí později. „Musí se tomu přizpůsobit nejbližší lidé. Těžko by to mohlo fungovat, kdyby odešli ve tři a on chtěl pracovat do pěti, do šesti,“ řekl. S prezidentem na Hradě podle něj zůstává jeho sekretariát nebo vedoucí úseků a jejich nejbližší podřízení, „protože v daný moment musí být přání prezidenta vyplněno okamžitě“.

Převzetí kancléřské funkce Mynářovi podle jeho slov zcela změnilo život. Rozvedl se s manželkou, což zdůvodňuje odloučením kvůli životu v Praze. „Neumím to hodnotit, jestli toho mám nebo nemám litovat. Přineslo mi to novou, krásnou a skvělou manželku a taky vytouženého syna. Přineslo mi to v mnoha ohledech spoustu negativních věcí, ale více pozitivních,“ řekl.

Svou práci Mynář příliš hodnotit nechce. „Myslím si, že nejsem zas až tak špatný, jak tvrdí někteří politici typu (poslankyně Věry) Kovářové,“ podotkl. V takovém případě by ho Zeman podle jeho názoru „nenechal ve funkci ani hodinu“. Po skončení Zemana v prezidentské funkci už nebude chtít jako kancléř pokračovat. „Je to pro mě velká zkušenost, velká škola, jsem za to velmi rád, že jsem to mohl absolvovat. Ale přiznám se, že ta dvě období jsou natolik náročná, že mi to bude určitě stačit,“ řekl.

Mynář rovněž vyzdvihl akce, které KPR pořádá pro veřejnost, kdy umožňuje prohlídku prostor kanceláří, na Hradě se také konají vánoční a velikonoční trhy.“Snažíme se Hrad co nejvíce otevřít pro veřejnost, byť to zní v této době jako klišé,“ podotkl. Bezpečnostní opatření, za které je vedení Pražského hradu kritizováno, považuje za nutná. Požadují je podle něj bezpečnostní složky.