Českou humanitární organizaci Člověk v tísni, které ruské ministerstvo spravedlnosti zařazením na seznam nežádoucích organizací zakázalo činnost v zemi, ruští poslanci podezírají, že "se zabývala verbováním a přípravou osob pro účast na nezákonných protestních akcích", napsala v pátek agentura TASS. Člověka v tísni se naopak v pátek zastaly renomované ruské organizace na obranu lidských práv, které však mnohdy mají samy potíže s ruskými úřady.

"Je možné, že se nějakou dobročinnou činností zabývají, ale to je jen zástěrka," řekl o Člověku v tísni poslanec Adalbi Šchagošev z vládní strany Jednotné Rusko. Zákonodárce pocházející ze severního Kavkazu je členem parlamentní komise vyšetřující vměšování cizích států do vnitřních věcí Ruska, jakož i bezpečnostního a protikorupčního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Česká organizace podle něj otevřeně verbovala Rusy a cvičila je, "jak si správně počínat během protestních demonstrací". "Přímo posílají lidi na protesty a cvičí je jak zde, tak v cizině," dodal zákonodárce.

"Tato organizace se jeví virtuální základnou, virtuálním centrem pro výcvik agentů, o kterých hovoříme a kteří se později stávají vedoucími, kurátory a koordinátory protestních nálad," uvedl Šchagošev. "Jednoduše řečeno, šlo o rekrutování demonstrantů," dodal.

Dodal, že Člověk v tísni v roce 2004 působil na severním Kavkaze, téhož roku byla odbočka uzavřena, ale o několik let později se do oblasti vrátil. Kromě toho působí v Donbasu na východě Ukrajiny. Při poskytování pomoci podle poslance požaduje od místních lidí vyplnit zvláštní dotazníky, které umožňují odhalit nálady ve společnosti. Poslanec má podezření, že jde o odhalování slabin - nejslabších nitek, za které lze pak tahat.

Šchagošev také TASS řekl, že roční rozpočet organizace dosahuje 80 milionů eur (více než dvě miliardy Kč), přičemž zdrojem je americká vládní agentura USAID a britské ministerstvo pro mezinárodní rozvoj.

Člověka v tísni se naopak zastalo 18 ruských nevládních organizací a spolků. "V mnoha zemích a v různých letech naši čeští kolegové obětavě pomáhali lidem, kteří potřebovali pomoc, a to i v Rusku. Zařazení této humanitární organizace na seznam 'nežádoucích' je ukázka odpudivé nevděčnosti ruských úřadů," uvádí se v prohlášení, zveřejněném na internetové stránce sdružení Memorial. Spolky se domáhají zrušení sporného rozhodnutí, které označují za "mimosoudní omezení ústavních práv" bez vznesení jakéhokoliv obvinění, a oficiální omluvy se strany úřadů.

"Ve 20. století právě odstranění všech nezávislých společenských struktur umožnilo masový teror, jehož oběťmi se staly miliony našich spoluobčanů. Nejnovější události ukazují, že úřady v naší zemi si neuvědomují někdejší tragédie, a to je opravdová hrozba pro budoucnost Ruska," varují organizace v prohlášení.