I když ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v minulosti odmítal legislativní řešení při blokování tzv. dezinformačních webů, tak v současnosti vzniká zákon k jejich omezení. Diskuze nad podobou zákona je však vedena mimo veřejnost a vzniká jen v rámci desetičlenného týmu na ministerstvu vnitra. Omezování zpravodajských webů je však velmi citlivou záležitostí, která se může v rychlosti změnit v cenzuru. Do podoby zatím nemohl zasáhnout ani vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma, pro kterého jsou to přitom hlavní témata. Opozice se proti tomuto zákonu bouří a připomíná, že už samotné vypnutí některých webů při začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo za hranou zákona.

K prvnímu omezení údajných dezinformačních webů došlo 25. února od doménového sdružení CZ.NIC. Už v té době panovaly pochybnosti, zda se k něčemu takovému může sdružení odhodlat. K zablokování webů došlo poté, co je tajné služby označily za bezpečnost ohrožující. Šlo však jen o dočasné opatření, které skončilo na konci května.

Tento krok byl pod velkou kritikou od oponentů, kteří poukazovali na možnou nezákonnost takového opatření. Ministerstvo vnitra tak začalo vypracovávat návrh, jak by se vypnutí webů mohlo dostat do legislativy. Zákon je však připravován potají, kdy nebyl zapracován do legislativního plánu. To je přitom běžná praxe u předloh, které nejsou zatím v právním řádu. Pro Echo24 ministerstvo vnitra uvedlo, že potřeby řešit tento návrh byl akcentován až samotným konfliktem na Ukrajině. „Z tohoto důvodu nebyl návrh zapracován do legislativního plánu,“ řekla pro Echo24 Klára Dlubalová z odboru tisku a PR ministerstva.

Vnitro tak nyní připravuje předlohu, ke které se nemůže vyjádřit ani odborná veřejnost. To kritizuje zejména Společnost pro obranu svobody projevu. „Těžko k tomu můžeme zaujmout stanovisko, když nás k tomu nepřizvali, přestože jsme žádali o schůzku s ministrem vnitra,“ řekl pro Echo24 spoluzakladatel společnosti Vlastimil Veselý.

Zatím tak nejsou jasné parametry nového zákona, který může velmi jednoduše vypnout jakýkoliv web pod záminkou šíření dezinformací. Na návrhu se zatím nepodílel ani vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma, do jehož gesce toto téma spadá. „Nepodílel jsem se na tom ani více, ani méně. Já jsem dokonce konečnou verzi ani neviděl, takže na zákon nemohu mít názor,“ řekl pro Echo24 Klíma. Podle něj ale všichni volali po zákonu, který by řešil případné vypínání webů v době, kdy se k tomu odhodlalo doménové sdružení CZ.NIC.

Podle něj by se měl návrh odvíjet od postupu Evropské unie, která po ruské invazi na Ukrajinu v rámci mezinárodních sankcí zakázala zpravodajskou síť RT (Russia Today) a Sputnik. To připouští i ministerstvo vnitra. „Zatím je vypracován neformální návrh k diskuzi o možné podobě zákona o omezení šíření obsahu online ohrožujícího národní bezpečnost. Návrh zákona by dopadal na obsah, který je způsobilý ohrozit národní bezpečnost, nikoliv za prosté dezinformace,“ řekla pro Echo24 Dlubalová. Podle ní byl zákon svěřen ministerstvu vnitra, aby postupovala ve spolupráci s bezpečnostními složkami.

Podle Dlubalové se také počítá s tím, že by se případné zablokování mohlo řešit až u soudu. „Každé rozhodnutí o blokaci by muselo být podrobně odůvodněno, aby případně obstálo před soudem. Návrh obsahuje možnost se bránit se jak odvoláním, tak žalobou k soudu,“ dodala Dlubalová. Na zákonu pracovala podle vnitra expertní skupina, která byla vybrána vládními stranami.

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy je návrh stále v rámci příprav, o kterém pak budou jednat jednotlivé strany. „Jistě se o tom budeme bavit. Vláda chtěla, abychom nějaká pravidla případného vypínání zejména zahraničních, agresivních a nepřátelských webů měli. To, jak se vypínalo naposledy, bylo pro všechny divné,“ řekl pro Echo24 Benda. Podle něj by se však nemělo jednat o cenzuru, která by dopadala primárně na české domény. V žádném případě by nemělo být cílem v tomto návrhu zákona, abychom se vypořádávali s něčím, co se nám nelíbí nebo nehodí,“ dodal.

Naopak opozice vidí za návrhem jednoznačnou snahu poškodit média a ohrozit je. Myslí si to místopředseda klubu ANO Aleš Juchelka, podle kterého je vládní postoj k médiím alarmující. „Pro mě je to úplně za hranou, co se nyní v oblasti médií a dezinformací od začátku této vlády. Nemám na mysli jen vypínání webů, které bylo zřejmě protizákonné. Mám na mysli i vznik vládního zmocněnce pro média a dezinformace, který nemá v podstatě žádnou pravomoc a nikdo neví, co tam dělá,“ řekl pro Echo24 Juchelka.

„Pokud si začneme sahat na svobodu médií, tak se jedná o ústup před rok 1989 a minimálně pokud by se nějaká úprava měla udělat, tak jedině v široké politické diskuzi. Jsem proti tomu, abychom omezovali nějaké názory, i když jsou sebehloupější,“ dodal.