V Modřanech roste nová radnice

Radnice jako kostky cukru. Nechtěli jsme obyčejnou kancelářskou budovu, říká architektka

V Modřanech roste nová radnice
Radnice jako kostky cukru. Nechtěli jsme obyčejnou kancelářskou budovu, říká architektka

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nedávno započala výstavba nové radnice v pražských Modřanech. Svým vzhledem připomíná tři kostky cukru. „Právě cukr se k Modřanům váže. Modřany mají ve znaku cukrovou homoli, stával tam totiž cukrovar. Měl dokonce patent na cukr bridž, takové ty různé tvary cukru,“ vysvětluje v rozhovoru pro Echo24 hlavní architektka ateliéru LOXIA, který projekt radnice vytvořil, Jana Mastíková.

Jaká by měla být radnice ve 21. století?

Neměla by být pompézním palácem. Je stavěna z veřejných rozpočtů a nemá působit tak, že si zastupitelé postavili sídlo za veřejné peníze. Nemá mít nečitelný ani amorfní tvar. Radnice by měla být jasná, důstojná a přehledná budova, je tady pro lidi, tak ať se v ní neztratí.

Na místě je tedy skromnost?

Spíš účelnost a hospodárnost. Využít prostředky tak, aby dům měl důstojnost a noblesu a zároveň to nebylo přehnané.

Jaký bude vnitřek nové radnice?

Navrhli jsme vnitřek radnice tak, aby zastával i další funkce, aby to nebyl jen shluk kanceláří bez zážitku. Proto bude v nové radnici i multifunkční sál, který bude sloužit nejenom pro zasedání zastupitelstva, ale i pro plesy, výstavy, burzu, cokoli. I taneční tam mohou být.

Hned vedle sálu je i restaurace. Je veliká natolik, aby nevařila pouze pro úředníky z radnice. Pak tam bude i nová obřadní síň. A opět jsme mysleli na to, aby nebyla jen pro svatby, mohou zde být vernisáže nebo koncerty, může tam být totiž klavírní křídlo, tak ať se na něj přes týden nepráší. V rámci vstupní haly, která je takovým srdcem první vstupní kostky, jsou navrženy i pronajímatelné komerční jednotky. Mohly by tam skvěle fungovat papírnictví nebo lékárna. Dětský koutek a přebalovací místnost tam je také.

Co si myslíte o návrhu úřednického komplexu v Letňanech?

Zrovna o víkendu jsem tam byla. V polích stojí metro a člověka napadá, že když už se investovalo do metra, je potřeba ty pozemky využít. Podle mě by tam mělo být město. Nikoli nějaký monofunkční komplex. My máme kancelář na Vinohradech. To je příklad skvělého fungování díky mixu funkcí. Lidé tu bydlí i pracují, jsou tu služby, kultura i školy. Proto to funguje, vznikají tam ty správné vazby.

Vy jste zmiňovala cukrovar. Ty jsou spolu s pivovary v Praze objektem časté revitalizace a vznikají v nich byty. Líbí se vám to?

Ano, pravděpodobně už se tam nebude vařit ani pivo, ani cukr, tak proč jim nevdechnout nový život. Když se to udělá citlivě i k okolí, vznikají z toho perly.

Jaký vidíte trend v městské výstavbě?

Poslední dobou se víc dbá na veřejný prostor a okolí domů. V tom vidím obrovský posun. Nelze se zaměřit pouze na jeden pozemek. Tím, že postavíte nový dům, přerušíte nějaké vazby a jiné vybudujete. Je potřeba se na každé území dívat šířeji.

Lze stavět moderní budovy vedle historických?

Citlivě ano. Je to i o konkrétním místě. Kontrast je někde žádoucí, jinde ne. A že moderní architektura vzbuzuje emoce, je fajn. Není nutné, aby se líbila všem. Architekt musí při zvažování okolí myslet i na budoucnost, co bude vedle jeho stavby jednou stát. To je na tom projektování vlastně to nejhezčí.

Velký problém českého stavebnictví je dlouhý povolovací proces. Pociťujete to v práci?

Ano. Setkáváme se s tím denně. Není příjemné, když se vám legislativa změní za dobu projektování a projednávání dvakrát či třikrát. Umíme se na to ale nějak adaptovat, to je náš úkol. Horší je nedostatek bytů, vždyť lidé se budou pořád stěhovat do měst. Já se na bydlení dívám jako na základní stavební kámen města. Když nebudou mít lidé kde bydlet, nebudou potřeba školy, bazény a kostely. Stavění je známka pokroku.

Jana Mastíková vystudovala VUT v Brně, z čehož rok strávila na polytechnice ve španělské Valencii. Od roku 2009 prošla postupně několika architektonickými ateliéry a nakonec zakotvila v roce 2014 v pražském ateliéru LOXIA, kde se letos stala jeho hlavním architektem.

20. dubna 2019