Důchody by se měly od příštího roku zvýšit průměrně o 900 korun. Od ledna se zvýší také rodičovský příspěvek na 300 000 korun z nynějších 220 000 korun, bude to ale platit pouze pro nově narozené děti. Shodly se na tom vládní ANO a ČSSD. Celkový dopad obou opatření zvýší výdaje státního rozpočtu zhruba o 11 miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Představitelé ANO a ČSSD se dnes také dohodli na zavedení zálohovaného výživného. Opatření by mělo platit od roku 2021, o jeho detailní podobě ale ještě budou ministerstva jednat. Strany se dohodly, že celkové náklady na zavedení zálohovaného výživného na státní rozpočet nepřesáhnou 1,2 miliardy korun ročně.

Zvýšení důchodů o 900 korun prosazovala ČSSD, podporoval ho i premiér Andrej Babiš (ANO), naproti tomu Schillerová požadovala růst maximálně o 750 korun. Koalice tak v tomto směru vyšla vstříc ČSSD, naopak sociální demokraté neuspěli se svým požadavkem, aby se zvýšení rodičovského příspěvku dotklo i dětí narozených před koncem roku. Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček výsledek označil za dobrý kompromis.

Návrh zákon, který růst důchodů upraví, předloží ministerstvo práce vládě do dvou týdnů, uvedla ministryně Jana Maláčová (ČSSD). Zvýšení o 900 korun, které bude stejné jako v letošním roce, oslabuje zásluhovost a posiluje solidaritu. Víc peněz při valorizaci tedy putuje do pevného dílu, který mají všichni důchodci stejný. Méně se naopak přidává k zásluhové procentní části, v níž se odráží počet odpracovaných let a výše výdělků a odvodů. Růst důchodů bude pro rozpočet znamenat výdaje navíc 7,5 miliardy korun.

U zvýšení rodičovského příspěvku se ANO s ČSSD dohodly na tom, že se bude vztahovat na méně rodin. „Kompromis pro obě strany byl dát to nově narozeným dětem,“ řekl Babiš. Podle Maláčové bylo rozhodnutí přijato z ústavněprávních důvodů. Schillerová uvedla, že růst příspěvku bude pro rozpočet roku 2020 znamenat zvýšení výdajů zhruba o tři miliardy korun.

ANO a ČSSD se dohodly i na zavedení zálohovaného výživného. Do meziresortního připomínkového řízení by se návrh měl dostat v dubnu, vláda by se jím měla zabývat v květnu. Od příštího roku by pak měla platit přísnější pravidla pro vymáhání výživného od neplatičů, podle Maláčové by to mohlo například být zabavení zbrojního průkazu nebo zákaz hraní hazardních her.

O rok později by stát začal vyplácet zálohované výživné. Maláčová uvedla, že by o něj mohly žádat matky s příjmem do výše průměrné mzdy. Podle Schillerové by náklady pro stát neměly překročit 1,2 miliardy korun ročně.