Změna důchodového systému je potřebná a současná vláda nemá ambici ji představit. Opozice ale i odborníci varují, že pokud nedojde k zásadním změnám v oblasti penzijního systému, tak za deset let hrozí propad do minusu. Na varovné zprávy reaguje ministerstvo práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), které prý připravuje důslednější změny v důchodech. Ty mají být hotové na podzim, přesto se ozývají kritické hlasy, že chystané změny budou nedostatečné a je nutné změnit celý systém.

Otázka důchodové reformy se řeší téměř dvacet let. Žádná komise, která měla penzijní reformu připravit, se zatím nedostala k řešení systémových změn. Ty podle kritiků už musí nastat, protože podle zprávy ministerstva práce a sociálních věcí se systém bez reformy propadne během deseti let. Do roku 2060 by pak mohl deficit rozpočtu dosáhnout pěti procent HDP.

Důchodová komise Jany Maláčové vznikla na vyřešení dílčích nedostatků. „Cílem komise je najít taková opatření, která zajistí nejen spravedlivé důchody, ale zabývá se také změnou důchodového systému. Je třeba ho totiž adaptovat na výzvy 21. století. Chceme, aby přijatá opatření příští vlády nezrušily, a proto mají být vydiskutovány v rámci Komise. Z jednání Komise pak vyplyne souhrn opatření, která v rámci jednoho komplexního balíčku následně představíme koaličnímu partnerovi,“ řekla pro Echo24 Jana Maláčová.

Dříve přitom Maláčová tvrdila, že důchodovou reformu neumí nikdo připravit. „Velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme. Také to v České republice neumíme dělat – koneckonců historie to potvrzuje. Co my ale potřebujeme, tak je průběžná, kontinuální adaptace celého systému, protože naše společnost se mění. My bychom na to měli být schopni reagovat průběžně, nikoliv jednou za dlouhý časový úsek,“ řekla v březnu Jana Maláčová na sjezdu úřednických odborů.

Komise už probírala například možnost zavedení povinného třetího pilíře nebo automatický vstup do dobrovolného spoření při překonání 18 let věku. Činnost komise, která má 47 členů, však kritizují někteří opoziční poslanci. „Vláda ve svém prohlášení slíbila nastavit dlouhodobě stabilní, srozumitelný a finančně zajištěný systém vyplácení důchodů. Namísto toho prodlužuje stávající agónii a nadto ji svými populistickými kroky prohlubuje. Ohrožuje tak budoucnost dnešních mladých lidí a bere jim šanci na důstojné stáří, protože současný penzijní systém stárnutí populace dlouhodobě neutáhne,“ uvedl poslanec Jiří Bauer (ODS). Podle něj řešením bylo výrazněji změnit průběžný první pilíř či razantně motivovat k soukromému spoření.

Vláda také zamítla návrh ministryně financí Aleny Schillerové, aby se navýšil odchod do důchodu. Proti se rázně postavila Jana Maláčová, která na vládě ostatní členy kabientu Andreje Babiše přesvědčila. Proti tomu se však postavily pravicové strany a i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podle ní udržení stropu na 65 letech znamená v dalších čtyřiceti letech postupné navyšování deficitů důchodového systému.

„Udržení stávávajícího stropu pro věk odchodu do důchodu na 65 letech by v příštích čtyřech dekádách znamenalo postupné navyšování deficitů důchodového systému až na čtyři procenta HDP ročně. Udržení konceptu čtvrtiny života v důchodu by tento problém naopak oddálilo a zmírnilo. Změna by řešila přibližně polovinu rozsahu problému do roku 2040, poté zhruba třetinu,“ uvedla Zamrazilová.

S tím souhlasí i členka důchodové komise a poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vládě zřejmě stále nedochází, že před třemi lety udělala špatné rozhodnutí o zastropování věku odchodu do důchodu. Již tehdy jsme varovali, že to je rozhodnutí populistické, které vláda nedělala ve prospěch občanů, ale jen kvůli blížícím se volbám a už při přijímání rozhodnutí musela dobře vědět, že není do budoucna udržitelné. Navíc rozhodnutí vlády nemělo žádný praktický dopad, protože odchod do důchodu byl zastropován až pro občany narozené po roce 1971. TOP 09 dlouhodobě varuje před nepřipraveností státu na stárnutí populace a zvyšující se počet lidí odcházejících do důchodu. Budoucí penze jsou tématem pro všechny občany, připravujeme vlastní návrh řešení,“ uvedla Pekarová Adamová.

Důchodové komise

Expertní skupina Maláčové není první a jedinou, která se snaží změnit důchody. Jednou z prvních komisí byla dočasná parlamentní skupina vedená Bohuslavem Sobotkou před devatenácti lety. Po dvou letech však skončila bez jasného výsledku. Následující dvě komise pod vedením Vladimíra Bezděka měla znatelnější výsledky. Jeho první komise se shodla na tom, že je potřeba zvýšit důchodový věk nebo usnadnit možnost práce po jeho dosažení. Závěr komise pak upozorňoval, že současný systém beze změn by výhledově v roce 2065 způsobil kumulovaný deficit kolem 110 procent HDP.

Druhá Bezděkova komise začala fungovat za vlády Jana Fischera v roce 2010. Výsledkem její práce bylo uskutečnění druhého důchodového pilíře zavedené následující Nečasovou vládou. Bezděkova komise také přišla s návrhy dvou zásadních změn. Obě varianty počítaly se snížením pojistného na sociální zabezpečení a snížením stropu pro placení pojistného. Navíc by se zavedla jednotná sazba DPH v hranici devatenácti procent. Zároveň by se měla posílit role individuálního spoření, kterou by podporoval stát.

Další komise vznikla za Sobotkovy vlády a skupinu vedl Martin Potůček. Kromě zrušení druhého pilíře měla komise přijít i s dalšími návrhy. Na konci působení představila sbližování odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů či povinné spoření společností na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích. Nic konkrétního ale neprosadila.