KOMENTÁŘ

Podporujme Jiřího Drahoše

KOMENTÁŘ
Podporujme Jiřího Drahoše

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Vypadá to, že senátor a prezidentský kandidát Jiří Drahoš udělal konečně za svou politickou kariéru něco užitečného. Zaštítil senátní iniciativu, jež vyzývá vládu, aby začala zpřístupňovat data pro boj s koronavirem.

Jím vedený Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice přišel s návrhem usnesení, v němž mimo jiné vyzývá vládu, aby

1. v zájmu efektivnějšího boje proti epidemii začala lépe využívat a analyzovat existující data a intenzivně pracovala na jejich dalším rozšiřování, zkvalitňování a propojování,

2.​ při plánování budoucích mimořádných opatření vycházela z promyšlené strategie postavené na spolehlivé analýze dat,

3.​ o svých plánech jasně a srozumitelně informovala veřejnost,

4.​ předložila Senátu k 31. květnu podrobnou kvantitativní analýzu šíření epidemie koronaviru a dopadů vládních opatření, včetně výhledu do budoucna,

5.​ pro zvýšení efektivity vládnutí a zlepšení výkonu hospodářství, zejména s ohledem na dopady současné krize spojené s šířením koronaviru SARS CoV-2, začala v dlouhodobém výhledu systematicky využívat datových analýz, hodnocení dopadů regulace (RIA), konzultací s odbornou veřejností a dalších podpůrných prostředků.

Na tiskové konferenci ho prezentovali senátoři z klubů STAN, KDU a ODS, takže bylo jasné, že má většinovou podporu a na příští schůzi bude schváleno. Přítomnost předsedy druhé komory a Drahoše, bývalého šéfa Akademie věd a mezi lidmi dosud známého Zemanova vyzyvatele, by se měla postarat o to, aby se veřejnost za požadavky postavila.

Je to problém, kterému se Echo systematicky věnuje. Vláda tím, že včas zavedla pandemická omezení, dokázala nakonec nějak zajistit ochranné pomůcky a do čela místo premiéra vystrčila epidemiologa, získala politický kapitál. Z toho od té doby žije – a promrhává ho. Autorita jejích dalších kroků se opírá o to, že náměstek ministra zdravotnictví je epidemiolog – a pak už o nic. Rozhodně ne o informace. O tom, proč postupovala tak, a ne jinak, proč některé obchody zavřela a jiné povolila, můžeme jen spekulovat (ČR byla snad jedinou zemí na světě mezi těmi, jež uzavřely většinu obchodů, která nechala otevřená květinářství). Hlavně by měla být zřejmá zpětná vazba mezi jednotlivými uvolňovacími kroky a tím, jak se projevily v epidemiologických datech. Ta není; občan může mít nejspíš pocit, že se obchody a veřejný prostor otevřou podle toho, jestli byl hodný.

Jestliže vláda výhrůžně naznačovala, že odvázané chování o Velikonocích může mít vážné epidemiologické následky, ale ono je nemělo, pak by mělo něco následovat. Ne že by někdo měl být postaven ke zdi, ale vláda by měla říct, z jakých poznatků ve svých obavách vycházela, a jestliže se nenaplnily, co to znamená pro ty poznatky.

Jestliže náměstek Prymula, který platil za „vrchního zavírače“, jeden den najednou prohlásí, že jediná cesta je promoření, a druhý den z toho vycouvá na staré pozice, měl by vysvětlit, co ho k tomu vedlo.

Vláda nějaké poznatky má, ale nakládá s nimi přesně tak, jak to dnes panující systémy dělají. Ten, kdo zná třeba texty Martina Gurriho nebo Nialla Fergusona, jako by to teď tady všechno našel. Velekněží specializovaného vědění chrání své citadely před zvědavými amatéry a jsou zas a znova překvapeni, jak má každé selhání rychlé a nezadržitelné následky. Když zveřejnění hacknutých e-mailů z útvaru klimatického výzkumu na University of East Anglia v roce 2009 ukázalo, že klimatologové jsou si svými poznatky mnohem méně jisti, než jak je prezentují veřejnosti, a umlčují disent ve své komunitě, dostal tím výzkum klimatické změny ránu, z níž se u části veřejnosti nikdy nevzpamatoval.

V éře, kdy vládnoucí centra ztratila kontrolu nad šířením informací a jejich výkladem, k takovým provalům dochází zákonitě. Rozšíření nahrávky šéfa zdravotních statistiků profesora Duška na zdravotním výboru sněmovny 15. dubna bylo klasickou událostí žánru. Dušek tam na jednu stranu vytvářel dojem, co všechno systém, který dal dohromady, ví. Mluvil koneckonců před poslanci, kteří mu schvalují peníze. Na druhou stranu vysvětloval, proč k těm datům nikoho nepustí.

Takže pro jistotu ani nikdo neví, jak skvělá ta jeho data jsou.

To by bylo potřeba vědět. Ne ze žárlivosti, ale proto, že data jsou to jediné, co proti koronaviru máme. A jejich využití – a to i odborníky mimo jediné centrum – je imperativem. Nemáme možnost jít proti nákaze disciplinovaností, jež se aktivuje v momentě, kdy akceptujeme, že je něco dobré pro celek, jakou mají konfuciánské kultury jihovýchodní Asie. To spíš poslechneme, když máme aspoň pocit, že účelu toho, co se po nás chce, lze rozumět.

Několik příkladů z praxe:

Jak důležité je zavřít školy? V rozmezí týdnů ukázala studie z jedné evropské země, že skoro vůbec, a z jiné, že sehrálo podstatnou roli v odvrácení růstu nákazy. To neznamená, že by ti vědci museli být neschopní. Znamená to, že je třeba se podívat, jak byly studie postaveny, co vědci věděli a nevěděli, v čem se kontext opatření v obou zemích lišil.

Jaké procento lidí, kteří prodělali covid, je nutné k dosažení skupinové imunity? Co když neexistuje jedno číslo, ale v různých prostředích s různým složením obyvatelstva a různým způsobem života jsou ta čísla různá?

Třetí příklad: v březnu, když guvernér státu Florida odmítl zavřít pláže, psala americká média (sídlící zpravidla v New Yorku) žalobnickým tónem, jaká je to nezodpovědnost. Po dvou měsících je jasné, že to žádnou katastrofu nezpůsobilo. Možná proto, že lidé dodržovali rozestupy (přestože fotoeditoři newyorských médií volili takové záběry, aby to vypadalo, že nedodržují). Možná proto, že sluneční svit, teplo a vlhkost společně vytvářejí pro virus nehostinné prostředí, jak zjistila nedávná studie.

Ty poznatky vesměs pocházejí od samostatných, na ústřední vládě nezávislých institucí, které měly možnost pracovat s daty.

Bez dat se boj s pandemií příliš neliší od středověku. Vlastně se liší hlavně tím, že si některá razantní účinná opatření typu zazdění nakažených uvnitř jejich domů dnes nemůžeme dovolit. Máme lepší zdravotní péči, ale ne stoprocentně účinný lék. Jediná naše převaha nad středověkem spočívá v datech. Jak je možné je nevyužít?

 

15. května 2020