VÁLKA V LIBYI

Erdogan získal námořní základnu v Libyi. Na 99 let, tvrdí arabské zdroje

VÁLKA V LIBYI
Erdogan získal námořní základnu v Libyi. Na 99 let, tvrdí arabské zdroje

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Libyjská vláda národní dohody (GNA), uznávaná OSN a držící s pomocí turecké armády Tripolis a západní část země, měla souhlasit s poskytnutím přístavu v Misurátě jako vojenské námořní základny pro Turecko. A to údajně na 99 let. To by znamenalo, že Ankara během libyjské občanské války ještě více upevní svou moc ve východním Středomoří, což dělá značné starosti mimo jiné Itálii a Francii. Informuje o tom italská agentura Agenzia Nova s odvoláním na několik arabských médií. Podle neoficiálních zpráv k tomu mělo dojít v pondělí v rámci třístrané dohody mezi Tripolisem, Tureckem a Katarem. Katar také vyšle do Libye své vojáky a obnoví vojenskou infrastrukturu v zemi.

S informací přišla například libyjská televize se sídlem Jordánsku 218 ​​tv, která je blízká maršálovi Chalifu Haftarovi, ovládajícímu a východ Libye a další arabská média (zdezde).

Citované zdroje zveřejnily údajné podrobnosti dohody, k níž došlo v pondělí v Tripolisu během návštěvy tureckého ministra obrany Hulusi Akara a katarského ministra obrany Chálida bin Mohammada al-Attiaha. Podle nepotvrzených informací šířených po protureckých sociálních sítích byl přístav Misuráta poskytnut Turecku dokonce na dobu 99 let.

O tom, že se Turecko snaží trvale získat vojenské základny v Libyi se jednalo už několik měsíců. Vedle námořní základny chce Turecko ovládat i největší leteckou základnu al-Watiya, kterou už defacto využívá. Echo24 o tom informovalo zde. Jak poznamenává dnešní italský deník Il Giornale a server Insider Over dohoda mezi Katarem, Tureckem a Libyí znamená vytvoření jakéhosi „ocelového paktu.“ Co všechny tři spojuje? Je to ideologie a politika Muslimského bratrstva, radikální islamistické organizace, která je v řadě zemích zakázaná. Jsou to totiž právě Turecko a Katar, země, které jsou největšími sponzory Muslimského bratrstva, a vláda je v Tripolisu napojená rovněž na tuto organizaci.

Podle libyjských televizních zdrojů bylo dohodnuto také zřízení tripartitního koordinačního centra (Katar, Turecko a západní Libye), které se bude v Misurátě scházet každý měsíc na úrovni náčelníků štábu. Podle dohody vyšle i Katar do západní Libye své vojenské poradce jako instruktory. Turecko v Libyii již svá vojska má, včetně žoldáků ze Sýrie a někdejšího Islámského státu. Dauhá se rovněž postará o rekonstrukci vojenských základen a bezpečnostních zařízení, včetně vojenské akademie v Tripolisu, zničených nebo poškozených během trvající občanské války.

Jak píše Insider Over, v této souvislosti proto není nemístné myslet si, že Tripolis skutečně umožnil Ankaře využívat přístav Misurátu po dobu 99 let. Odpovídalo by to tureckým snahám o trvalou přítomnost v Libyi, aspoň v západní části, a strategické snaze obkličováni Evropy.

Podle týdeníku Arab Weekly, Egypt, který spolu s Ruskem a Francií podporuje maršála Haftara, a dal v poslední době několikrát najevo, že nebude trpět zvyšující se angažovanost Turecka v Libyi, a pohrozil vojenskou intervencí, už projevil svou frustraci nad dalším postupem Turecka a Kataru v podpoře vlády národní dohody (GNA).

V úterý Káhira proto vyslala šéfa vojenské zpravodajské služby, generálmajora Chálida Medžavíra, aby se setkal s polním maršálem Haftarem na velitelství armády na východě Libyi. Egypt potvrdil své kategorické odmítnutí nechat přeměnit pobřežní město Misurátu v základnu tureckého válečného námořnictva. Týdeník dále poznamenává, že nedávná americká iniciativa na vytvoření demilitarizované zóny kolem Syrty a Džufry dosáhla slepé uličky. Káhira k tomu měla už dříve silné výhrady kvůli absenci jasných mechanismů, které by zajistily, že GNA oblast neobsadí svými vojáky a žoldáky, které sem navezlo Turecko.

 

20. srpna 2020