Nejvyšší duchovní hodnostáři v Jeruzalémě v neděli ohlásili časově neomezené uzavření Chrámu Božího hrobu, který patří k nejposvátnějším místům křesťanství a je turistickým magnetem. Představitelé římskokatolické, řecké ortodoxní a arménské církve i Kustodie Svaté země v ostře formulovaném společném dopise neobvyklý krok zdůvodnili protestem proti nové izraelské daňové politice a proti návrhu zákona, který má umožnit vyvlastnění pozemků v Jeruzalémě, které církve v minulých letech prodaly soukromým realitním firmám.

Návrh takového zákona má dnes posoudit izraelský vládní výbor, uvedla agentura Reuters. Jeho deklarovaným cílem je ochránit vlastníky domů před možností, že soukromé společnosti neprodlouží své smlouvy. Církve, které jsou největším vlastníkem pozemků v Jeruzalémě ale namítají, žepřijetí zákona by jim ztížilo hledání zájemců o koupi církevní půdy.

Izraelská radnice v Jeruzalémě navíc zrušila daňové osvobození pro komerční nemovitosti ve vlastnictví církví (například hotely) a začala od nich vyžadovat daně.

Církevní hodnostáři ve svém dopisu mluví o "systematické kampani proti církvím a křesťanské obci ve Svaté zemi", chystaný návrh zákona pak označují za "diskriminující a rasistický". Postup Izraele podle nich "pošlapává po desetiletí panující citlivé vztahy mezi křesťanskou obcí a úřady".

V Chrámu Božího hrobu byl podle tradice po ukřižování pohřben a poté vstal z mrtvých Ježíš Kristus. Chrám je zařazen na seznam památek světového kulturního dědictví Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).