Vláda Andreje Babiše pod obrovským veřejným tlakem po vyhlášení naprosto nesmyslného omezení pohybu mezi okresy konečně zasáhla ve skutečných ohniscích šíření nákazy. Ve firmách a v kancelářích. Zasáhla ne pět minut, ale mnoho měsíců po dvanácté. Od července, kdy se rozjela masová nákaza v ostravském OKD, věděla, že firmy, kde se v práci sdružuje hodně lidí, jsou problém. Že se tam nákaza šíří a že by ji řešilo povinné testování. Přesněji řečeno zákaz vstupu bez negativního testu na pracoviště. Tři čtvrtě roku nedělal Andrej Babiš a jeho lidé vůbec nic.

Firmy, které si váží svých lidí, to dělaly samy už od začátku epidemie. Pravidelně je na své náklady nechávaly testovat. Dobře si uvědomovaly, že spolu s home office je to nejlepší cesta, jak zařídit, aby jejich lidé zůstali zdraví. A aby se z jejich továren a kanceláří nestaly promořovny.

Jenže řada firem, především těch z branží s nižšími platy s nižší přidanou hodnotou, které si svých lidí tolik necení, to neřešila. A nákaza se právě tady nejvíc šířila. Masové promořování ve firmách, v kancelářích a v závodních jídelnách z nás udělalo největší covidárium Evropy.

Vláda se dlouho bránila jediným dvěma rozumným krokům, které by nákazu skutečně dokázaly zbrzdit. Povinnému testování ve firmách a sto procentům náhrady příjmu pro ty, kdo skončí s pozitivním testem v izolaci nebo je hygiena pošle do karantény kvůli kontaktu s nakaženými.

Včera večer oba tyto zásahy přijala. Návrh na sto procent náhrady příjmu míří do sněmovny. Povinné testování se začne rozjíždět. Zase je to ale klasicky pomalé a polovičaté. Velké firmy nad 250 zaměstnanců mají povinně začít testovat až 12. března. Ty do 50 zaměstnanců až 15. března. Pro firmy s méně zaměstnanci zatím testy nejsou vůbec povinné. Těžko říct proč.

Zároveň se konečně zavírají i masové závodní jídelny. To, že zůstávaly otevřené ve chvíli, kdy jsou už měsíce uzavřené restaurace s nesrovnatelně menším počtem míst, bylo úplně absurdní. Byla to klasická ukázka, jak vládní restrikce nedávají smysl.

Povinné testování a motivace nastoupit do karantény díky plné náhradě příjmu můžou na rozdíl od nesmyslných potěmkinovských zákazů cest za hranici obce nebo okresu epidemii skutečně zbrzdit.

Povinné testování ve firmách zároveň přitahuje pozornost zpátky ke školám, které máme destruktivně zavřené nejdéle v celé Evropě. Stejně jak budou s povinnými antigenními testy otevřené firmy, měly by se za stejných podmínek povinného testování co nejrychleji otevřít školy. Není žádný důvod, aby pro ně platila jiná pravidla. Když to jde ve firmách, proč by to nemělo jít ve školách?

Stále víc se ukazuje, že do chvíle, než se společnost proočkuje, bude povinné testování překlenovací cestou k normálnímu životu. Podobně jako v Rakousku by se mělo co nejrychleji co nejvíc služeb, obchodů a třeba i kulturních a sportovních akcí otevřít pro ty, kdo budou mít negativní test, potvrzení o očkování nebo doklad o prodělaném covidu.