Spojené státy začnou společně se svými spojenci stahovat vojáky z Afghánistánu od 1. května. Ze země pak definitivně odejdou do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invazi původně zahájily. V proslovu v Bílém domě to dnes oznámil prezident Joe Biden, podle kterého jsou důvody pro další setrvávání v Afghánistánu stále více nejasné.

„Nastal čas, aby američtí vojáci odešli domů,“ prohlásil Biden.

„Spojené státy zahájí svůj konečný odchod (...) 1. května tohoto roku. Nebudeme zbrkle pádit k východu. Provedeme to zodpovědně, promyšleně a bezpečně, a učiníme to v plné spolupráci s našimi spojenci a partnery, kteří nyní mají v Afghánistánu více jednotek, než my,“ řekl prezident. USA mají nyní v zemi kolem 2500 vojáků.

Biden připomněl, že původním cílem operace bylo zamezit, aby afghánské území mohla jako zázemí využívat teroristická síť Al-Káida, což se podle něj podařilo. A jejího vůdce Usámu Bin Ládina americké speciální síly zlikvidovaly v jeho pákistánském útočišti počátkem května 2011, tedy už před deseti lety.

Stahování vojsk tak začne 1. května, kdy se USA podle smlouvy s povstaleckým hnutím Tálibán uzavřené předchozí administrativou Donalda Trumpa původně zavázaly zemi zcela opustit.

Biden rovněž poznamenal, že se USA musí do budoucna soustředit na teroristické hrozby, které se objevily na jiných místech světa než v Afghánistánu. Jako prioritu označil rovněž nutnost čelit asertivním ambicím Číny.

Jedná se přitom o velmi symbolické datum, kdy si Američané budou připomínat 20. výročí útoků teroristické sítě Al-Káida na budovy Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku a Pentagonu ve Washingtonu, kvůli nimž republikán George Bush mladší konflikt v asijské zemi zahájil. Válka již stála život 2400 amerických vojáků a přišla na více než dva biliony dolarů (43,3 bilionu korun), uvádí agentura Reuters. Nejvíce vojáků měly USA v Afghánistánu v roce 2011, a to přes 100.000. Nyní je tam asi 2500 příslušníků americké armády.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes před jednáním v bruselském sídle NATO uvedl, že jednotky Severoatlantické aliance opustí Afghánistán v koordinaci s vojáky Spojených států. V zemi jsou nyní i čeští vojáci, česká armáda jich tam může v současné době podle schváleného mandátu mít až 205. Od roku 2002 se jich v zemi vystřídalo několik tisíc.

„Až přijde čas, aby se armáda USA stáhla, schopnosti americké vlády sbírat informace o hrozbách a reagovat na ně se sníží. To je prostě fakt,“ řekl šéf CIA Burns výboru v Senátu. Dodal však, že USA budou mít nadále „řadu možností“.

Jeho vyjádření podle Reuters odráží obavy některých expertů, že odchod vojsk USA z Afghánistánu sníží míru ochrany, na kterou se nyní mohou spoléhat američtí zpravodajci na místě. To by podle odborníků mohlo omezit jejich možnosti získávat včas důležité informace z terénu.

„Neexistuje žádný dobrý způsob, jakým se mohou USA z Afghánistánu stáhnout. Nemohou tvrdit, že vyhrály, a nemohou ani donekonečna čekat na nějakou kosmetickou formu míru,“ upozornil analytik Anthony Cordesman z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve Washingtonu.