Evropská unie není stroj na peníze ani dojná kráva. Ve Varšavě to v řekl místopředseda Evropské komise (EK) Jyrki Katainen. Prohlásil také, že od Polska očekává výraznější příspěvek k budoucnosti Evropy. V polském hlavním městě se konají oslavy k 15. výročí vstupu Polska, České republiky a dalších osmi zemí převážně střední a východní Evropy do Evropské unie.

Katainen také podle agentury Reuters upozornil, že největší hrozbou pro Evropu jsou politici, kteří si myslí, že liberální demokracie je překonaný koncept. Polsku tento finský politik vzkázal, že pokud členská země EU zpochybňuje principy právního státu nebo liberální demokracie, automaticky to vede k oslabení její pozice v evropské osmadvacítce.

Český premiér Andrej Babiš Katainenovo vyjádření ostře kritizoval, podle něj není možné, aby komisař peskoval polského premiéra.

„Nechápu, jak si to může dovolit. Je to naprosto nevhodné. Není možné, aby komisař vystoupil a peskoval polského premiéra,“ komentoval vystoupení místopředsedy EK Babiš. „To jsou převrácené role, musíme se vrátit k tomu, jak tomu bývalo: prezidenti a premiéři na Evropské radě se domluví a řeknou Evropské komisi, co má dělat,“ dodal premiér.

V Polsku, které je největším čistým příjemcem evropských dotací, od roku 2015 vládne euroskeptická strana Právo a spravedlnost (PiS). Zejména kvůli justiční reformě, která podle Evropské komise odporuje zásadám právního státu, čelí vláda PiS kritice Bruselu. Strana v zemi za poslední roky ovládla klíčové instituce, jako je třeba Polská národní banka, ale i veřejnoprávní média.

Polský premiér: EU s některými členskými státy zachází lépe než s jinými

Několikahodinové setkání se koná na Královském zámku. Očekáváni byli představitelé celkem 13 zemí, vesměs šéfové vlád.

Na 1. května 2004 se uskutečnilo zatím největší rozšíření EU. Spolu s Českou republikou přistoupilo do unie dalších devět států, a to Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Později do unie vstoupilo rovněž Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko. Schůzka ve Varšavě má být podle šéfa polské diplomacie věnována nejen zkušenostem a úspěchům členství, ale i debatě středoevropských vůdců o výzvách, před kterými EU stojí, a o případné společné vizi přeměn unie.

A to jen pár dnů před neformálním summitem EU v rumunském Sibiu, který má probírat výsledky Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem a strategické plány EU na příští léta.

„EU se musí vrátit ke svým kořenům jako společenství národů, které jsou silné, svobodné a rovnoprávné,“ zdůraznil polský premiér Mateusz Morawiecki v článku, zveřejněném v předvečer varšavského setkání na serveru Politico. Polská vize obnovy unie po květnových volbách do Evropského parlamentu podle Morawieckého počítá s bojem s nerovnostmi, zaváděním inovací ve větší míře, potíráním monopolů a hospodářského protekcionalismu i se zvyšováním výdajů na ochranu hranic.

Morawiecki také vyčetl Bruselu, že s některými členskými státy zachází lépe než s jinými, a jako nepřípustnou odmítl kritiku na adresu vnitřní situace v členských států; Brusel prý nechápe situaci ve středoevropských zemích.