Kvůli chystané výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany riskuje Česká republika hněv Evropské unie. Napsal to bruselský server Politico. Pokud Evropská komise projekt nevyjme ze svých přísných podmínek veřejných zakázek, zvažuje prý Česká republika uzavření mezivládní dohody s Ruskem po vzoru Maďarska, které bez tendru zadalo rozšíření své jaderné elektrárny Paks ruské státní společnosti Rosatom.

Snaha nahradit reaktor ze sovětské éry novým znamená přemluvit Brusel, aby na projekt neuplatňoval svá přísná pravidla pro vládní zakázky, píše server Politico. Pro případ, že neuspěje, zvažuje prý česká vláda uzavření jaderné dohody s Ruskem podle stejných sporných podmínek jako Maďarsko, které dohodu s Moskvou podepsalo loni.

Elektrárna Paks, která leží asi 100 kilometrů jižně od Budapešti a je v provozu od roku 1982, má stejně jako Dukovany čtyři reaktory. Ty pokrývají asi 50 procent energetické potřeby Maďarska. Rozšíření elektrárny o další dva reaktory má uskutečnit Rosatom. Maďarský stát chce projekt financovat pomocí ruské půjčky deset miliard eur (253 miliard Kč).

V listopadu 2016 Evropská komise po dlouhých jednáních s Budapeští zastavila řízení s Maďarskem, které zahájila kvůli tomu, že Budapešť zadala Rosatomu zakázku bez veřejné soutěže. Maďarská vláda prý ale nakonec poskytla dodatečné informace, které pochybnosti komise rozptýlily.

Rozhodnutí Evropské komise bylo široce kritizováno kvůli údajnému upřednostnění politických zájmů před technickými kritérii a Rakousko ho soudně napadlo kvůli údajnému porušení unijních pravidel pro poskytování státní pomoci. Rakousko i Německo, které sousedí s Českou republikou, silně oponují jakémukoli rozšiřování jaderné energetiky v Evropě, připomíná Politico.

Server také cituje poradkyni ministerstva průmyslu a obchodu Kristýnu Křižanovou, která připustila, že jednání s Bruselem „se opravdu komplikují“ a česká strana si není jista tím, že Evropská komise podmínky pro vládní zakázky uvolní.

Česká republika chce podle své státní energetické politiky schválené v roce 2015 učinit jadernou energii hlavním zdrojem výroby elektřiny, neboť stárnoucí uhelné elektrárny budou v příštích desetiletích dosluhovat. V energetickém mixu by tak jádro mělo zaujímat nadpoloviční podíl do roku 2040.

Ke splnění tohoto cíle je třeba uskutečnit projekt rozšíření Dukovan. Předchozí snahy státem kontrolovaného koncernu ČEZ postavit dva nové reaktory v jaderné elektrárně Temelín přitom ztroskotaly. Tendr byl zrušen v roce 2014 mimo jiné kvůli nejasným státním zárukám.

Politico píše, že ze šesti uchazečů má k vybudování dukovanského bloku nejblíže ruský Rosatom, a to jak v případě uvolnění podmínek tendru ze strany Evropské komise, tak v případě přímé dohody mezi vládami Česka a Ruska.

Dalšími pěti uchazeči jsou korejská firma Korea Hydro & Nuclear Power, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse Electric, francouzské společnosti Areva a Electricité de France (EDF) a ATMEA, což je společný podnik japonské Mitsubishi Heavy Industries a Arevy.

Podobně jako Maďaři by mohli i Češi argumentovat tím, že Rosatom je nejvhodnějším uchazečem pro nahrazení stávajícího ruského reaktoru. „Kromě toho Moskva může nabídnout financování projektů, které vnímá jako strategicky důležité a má v Praze silnou politickou podporu po lednovém znovuzvolení otevřeně proruského prezidenta Miloše Zemana,“ napsal Politico.

Rosatom má rovněž výhodu v tom, že může nabídnout jadernou technologii vyzkoušenou v Rusku, což například projekt v Maďarsku činí levnějším než například projekt Arevy v Británii.

Politico však upozorňuje, že v Bruselu panují také obavy z rostoucího vlivu Ruska v České republice. Ten by „jenom vzrostl, pokud by Moskva získala tak pevnou moc nad výrobou elektřiny v zemi“, upozorňuje bruselský server a podotýká, že Rosatom už je exkluzivním dodavatelem paliva pro Temelín.