Povinná státní maturita z češtiny by se podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury měla nahradit zcela novým modelem zkoušky. Měla by se skládat z centrálně hodnoceného testu maturitního minima, který by sloužil jako vstupenka ke školní části maturity. ČTK to sdělila mluvčí společnosti Veronika Valíková. Současná státní maturita podle ní zbytečně zatěžuje státní rozpočet i fungování škol a může mít negativní dopad na vztah mladé generace k literatuře i jazyku.

Češtináři dlouhodobě navrhují, aby si stát ponechal testy, které by měly být obohacené o krátkou strukturovanou otevřenou úlohu a které by měl opravovat Cermat. Zadávání i opravování písemných prací a ústní zkoušení z češtiny by ale podle Valíkové měly organizovat samy školy.

Státní maturita, která se nyní skládá z písemné práce, didaktického testu a ústní zkoušky, podle mluvčí češtinářů směřuje výuku rodného jazyka k teoretickým znalostem, v praxi nepoužívaným pojmům a formálním analýzám textů. Učitelům češtiny se nelíbí to, že je finančně, časově i administrativně náročná.

Narostla teorie a abstrakce, učiliště mají problémy

Letošní didaktické testy byly sice podle Valíkové v otázkách přesnější a kvalitnější než v dřívějších letech, ale narostla jejich délka, takže je údajně nestíhali pročítat ani někteří premianti na gymnáziích. „Narostlo množství textů, musí se v nich více hledat a narostla teorie a abstrakce, takže samozřejmě učiliště s tím mají problém,“ řekla mluvčí.

Podle učitelů českého jazyka by proto bylo vhodnější, aby stát organizoval místo celé maturitní zkoušky jen test, který by ověřoval znalost pravopisu, tvarosloví, čárek ve větách a psaní a porozumění textů. Tento test by mohli studenti podle Valíkové psát v předposledním a posledním ročníku střední školy. Studenti, kteří by u testu neuspěli, by podle ní mohli přestoupit na nematuritní obory. Případně by školy mohly těmto studentům nabízet vedle maturity také výuční list, uvedla.

Samotná maturitní zkouška by podle češtinářů měla mít písemnou a ústní část, tak jak tomu bylo před zavedením státní maturity. Konkrétní podoby těchto zkoušek by se mohly lišit na různých školách, což by podle Valíkové pomohlo vyvést české školství z uniformity, která ho sužuje.

Centrální oprava slohů drhne, výsledek chodí až těsně před ústní zkouškou

Letos potřetí opravovali slohy maturantů centrální hodnotitelé Cermatu. Podle Valíkové je to podobně jako v minulosti spojeno s problémy. „Opět evidujeme žádosti o přeopravení maturitních slohů. V některých případech se naše hodnocení výrazně rozchází s hodnocením centrálních hodnotitelů. Doporučujeme proto studentům, kteří mají pochybnosti, aby se odvolali,“ sdělila.

Loni se proti své známce ze slohu odvolalo 800 maturantů. K maturitám se letos poprvé přihlásilo 69 318 středoškoláků, což je o zhruba 500 méně než loni.

Podle češtinářů je chyba v neprůhlednosti systému a v hodnocení podle zastaralé teorie o slohových útvarech. Ředitel Cermatu Jiří Zíka už dříve řekl, že za špatně opravené slohy může selhání konkrétního hodnotitele.

Letos studenti dostávají výsledky ze slohů zhruba dva dny před ústní zkouškou, tedy o jeden den dříve než loni, doplnila Valíková. Hodnocení musí Cermat školám poslat vždy před zahájením ústní zkoušky, které se letos mohou konat od 16. května do 8. června.