Do voleb zbývá něco kolem čtyřiceti dnů a naplňuje se scénář, na který jsme na stránkách Echa upozorňovali už na jaře. Když ustoupí čínský virus, vládě Andreje Babiše se podaří rozjet očkování populace a opozice zůstane jen u programu Antibabiš, dlouhodobý pokles voličských preferencí hnutí ANO, který začal na přelomu roku, se zastaví. Poslední dva průzkumy veřejného mínění reflektující nálady voličů ze srpna dokonce ukazují, že Andrej Babiš dohnal ztrátu a míří ke 30 procentům. Je to neuvěřitelné nebo nepochopitelné?

Andrej Babiš a jeho tým si vyhodnotili jako nejnepříjemnějšího soupeře koalici K2 vedenou Piráty. Andrej Babiš se dokonce rozhodl kandidovat v Ústeckém kraji, kde už mnohem dřív ohlásil kandidaturu lídr K2 a šéf Pirátů Ivan Bartoš. Piráti se stali snadnou kořistí zábavné antikampaně, kterou spin doctorům stačilo jen trochu přiživovat. Arzenál ležel v levicové, anarchistické minulosti a postmarxistické současnosti některých známých figur v Pirátské straně. Výsledek se dostavil. Formaci se Starosty začal docházet dech a preference začaly padat. U Pirátů proběhla sebekritika volební kampaně, do hry byli vtaženi Starostové, aby neutralizovali obavy s progresivistické kontrarevoluce. Ivan Bartoš tak na setkání s voliči vyráží v doprovodu s předsedou Starostů Vítem Rakušanem.

Andreje Babiše neohrožuje K3, tedy ODS, lidovci a TOP 09. Ta toho pro jistotu moc nedělá, lídři se maximálně společně zhoupnou na houpačce, slupnou buřta, pořádají letní kino s nenáročnou filmovou taškařicí a sázejí jen na antibabišovskou rétoriku. Pasivita je sice dostala na 20 procent, to ale ani zdaleka na postavení vládní koalice s K2 stačit nebude.

Je víc než jasné, že jen program Antibabiš nefunguje na jiné než přesvědčené, přitom je třeba získat další procenta například z těch téměř 30 procent nerozhodnutých, jež indikují obě agentury, Kantar i STEM. A ti budou chtít slyšet víc než jen negaci. Ideově nesourodý slepenec koalice K3 z logiky věci omezuje komunikaci v některých tématech, jako je postavení republiky v EU, euro, vyhraněnost ke Green New Dealu, některé společenské otázky. Zůstávají ale zásadní a důležité ekonomické problémy: rostoucí inflace, s ní spojená klesající hodnota peněz a zdražování, neúnosná bytová situace, kdy ceny realit dosahují pro mladou generaci nedosažitelných hladin. Andrej Babiš je ve vládě osm let a z nových dálnic a silnic nebo rychlovlaků se rýsuje jen opravená dálnice D1. Schopnost české vlády rozvíjet dopravní infrastrukturu je ve srovnání s Polskem nebo Maďarskem naprosto tristní. A v neposlední řadě je zde obří deficit státního rozpočtu, který se bude sanovat notně zavazující půjčkou z Bruselu.

Zatím nic nesignalizuje, že by se na dosavadním vývoji něco změnilo. O osudu Andreje Babiše bude rozhodovat úspěch dnes malých stran: zda se do sněmovny dostanou komunisti, socdem, kolik dostane Šlachtova Přísaha a kolik vytěží Okamura z velkého průšvihu v Afghánistánu, který může spustit novou migrační vlnu, nebo aspoň hodně řečí, které budou pro SPD novým volebním potenciálem.

Léto odchází, horká část kampaně je stále před námi, ale na změnu poměrů po volbách to zatím nevypadá. Není to tím, že by nebylo kde brát, jen chybějí ti, kteří by se uměli příležitosti chopit. Ke škodě těch, kteří by chtěli jít dál, ale nemají pořádného lídra, jenž by se chopil příležitosti.