Nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vstupoval do úřadu s plány na několik výrazných změn. Jejich plnění se však zatím stále odsouvá a resort je s informováním o plnění plánů skoupý. Ministerstvo tak odmítá zodpovědět, zda bude na stole v nejbližší době jednání o návratu PCR testů do systému ON či jaké varianty zkrácení karantén a izolací zvažuje kvůli nástupu omikronu, nejistý zůstává i osud možného uznávání protilátek. Nová opatření chce vláda zveřejňovat každou středu po svém zasedání.

S kabinetem premiéra Petra Fialy (ODS) přišla i jiná komunikační strategie. Zatímco za předchozí vlády bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) nebyly výjimkou protichůdné výroky ministrů ohledně chystaných protiepidemických opatření, nová vláda chce komunikovat až společně projednané kroky (více jsme o změně komunikační strategie psali například zde).

Toho se nyní zjevně pokouší držet ministerstvo zdravotnictví. Už před ustavením vlády představil Anticovid tým koalice Spolu plán, podle kterého mělo například už do poloviny prosince dojít opět k uznávání PCR testů jako průkazu bezinfekčnosti po dobu 72 hodin od odběru. Už před Vánoci však ministr zdravotnictví Válek plány korigoval s tím, že do 3. ledna k uznávání nedojde. „Důvodem je mutace omikron, to je ten hlavní důvod a to si každý musíme uvědomit. My pracujeme na tom, aby se PCR test zpátky dostal do hry v nějakém režimu, v nějakém systému,“ uvedl Válek s tím, že je nutné PCR kapacity blokovat pro konfirmace pozitivních a kontrolu šíření nové varianty.

Deník Echo24 se tak na resort zdravotnictví obrátil s dotazem, kdy bude vláda o návratu PCR testů rozhodovat. „Veškeré změny v platnosti protiepidemických opatření jsou projednávané v rámci expertní skupiny a následně je projednává také vláda. Do doby, než je vláda schválí, není proto možné konkretizovat jejich podobu a detaily,“ reagoval mluvčí resortu Ondřej Jakob.

A stejná odpověď se týká i dalších otázek. Ministerstvo také diskutuje možnost zkrátit dobu izolací a karantén. Izolace, do které musí pozitivně testovaný, nyní trvá 14 dní, karanténa může v případě negativního PCR testu skončit už po týdnu. Ten je možné podstoupit, pokud osoba nemá příznaky, po sedmi dnech od kontaktu. Výjimku z karantény mají lidé očkovaní a ti, kteří nemoc prodělali v posledním půlroce, pokud nežijí s nakaženým v jedné domácnosti.

Některé státy však začaly karanténu zkracovat vzhledem k nové variantě omikron i na pět dní kvůli její vysoké nakažlivosti i pravděpodobně kratší době, po kterou je nakažený infekční. A zejména proto, že by velký počet lidí mohl ochromit kritickou infrastrukturu i ekonomiku. To má nyní řešit i vláda. Ministr zdravotnictví avizoval, že odborná skupina vedená vakcinologem Romanem Chlíbkem zvažuje tři varianty, které by měl vládě předložit.

V jaké fázi však jednání odborné skupiny v obou otázkách je či od kdy by mohly změny platit, resort také odmítá sdělit. „Ministerstvo zdravotnictví v rámci expertních skupin neustále diskutuje možnosti, díky kterým boj s pandemií zefektivnit. Konkrétní závěry těchto debat budou vždy oznamované po jednání vlády, tedy ve středu,“ dodal pro deník Echo24 mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Komunikační styl nové vlády podle svého mluvčího oceňuje prezident Miloš Zeman. „Méně slov a více činů. My jsme v posledních letech byli svědky toho, že byl veřejný prostor zahlcen různými tweety, prohlášeními, byl to takový všeobecný trend nejen české politiky. Ukazuje se, že ta doba, která nám nabízí mnohé výzvy a mnohá rizika, si vyžaduje více ticha a víc mlčení, což je sympatická záležitost,“ uvedl mluvčí Jiří Ovčáček v pondělí pro Rádio Impuls.

Bývalá vláda čelila za komunikaci v otázkách protiepidemických opatření dlouhodobé a ostré kritice od odborníků i opozice. I nová vláda už však stihla učinit podle kritiků některé komunikační „přešlapy“. Asociace malých a středních podniků například kritizovala Válka před Vánoci za nejasnou komunikaci vládních opatření na poslední dny roku, podobně se pak sám resort omlouval za „nedorozumění“ ve vydaném opatření, když se ukázalo, že zpřísnění ohledně vstupu do ČR se mělo týkat pouze cizinců, ne českých občanů.