I kdyby česká karanténa skončila zítra, je zřejmé, že hospodářské a sociální škody budou nemalé. Diskuse o tom, jestli karanténa byla přiměřená, nebo nepřiměřeně přísná, nás nemine. Ale prymulovci budou mít systémovou výhodu. Pokud bychom v republice i přes přijatá opatření registrovali stovky, ne-li tisíce „mrtvých s koronavirem“, mohou a budou tvrdit, že nebýt jejich drastické kúry, mrtvých by byly tisíce a desetitisíce. Pokud, doufejme, bude mrtvých méně, vláda, natož epidemiologové Prymulova typu, nikdy nepřipustí, že třeba tento koronavirus ve skutečnosti nebyl takový zabiják, jak se zdálo v době uvalení karantény. Bude to vždycky jen díky tomu, jak byli nesmlouvaví.

Všude slyšíme, že na podzim může COVID-19 udeřit znova. Co v takovém případě? Vypneme společnost ještě jednou? Otevřenost diskuse o karanténě je zásadní pro přežití naší civilizace. A klíčovou osobou dnešní Evropy se proto stává švédský premiér Stefan Löfven. Tento sociální demokrat je při plném vědomí, že „lockdownu“, tedy zavření, vypnutí společnosti a ekonomiky, je třeba se vyhnout, protože by byl ještě ničivější než infekce. Švédská vláda se spoléhá na úsudek ředitele Zdravotnického úřadu, epidemiologa Anderse Tegnella. V neděli pozdě večer, kdy tento text vzniká, a tedy tři týdny po vyhlášení karantény v České republice, je ve Švédsku, které má stejně obyvatel jako my, 6443 zjištěných nositelů infekce a 373 mrtvých. Oproti nám je to jakoby horší statistika: Češi mají při dvoutřetinovém počtu pozitivně registrovaných šestkrát méně „obětí“ korony.

Löfven své spoluobčany připravuje na to, že mrtvých s koronavirem může být několik tisíc. Omezuje se však jen na doporučení – lidé nad 70 let by měli zůstávat doma, lidé v aktivním věku, pokud to jde, mají pracovat z domova, lidé venku mají od sebe zachovávat odstup. Jsou zavřené střední a vysoké školy, ale nikoliv základní. Masové akce se nesmějí konat až od 50 účastníků výše. Zakázané jsou návštěvy v domovech důchodců. Toť vše.

Tegnell lidi vyzývá, aby se neužírali strachy u televize a radši šli na vzduch. V otevřených kavárnách si pak mohou dát drink, sednout si, poklábosit.

V textech velkých západních novin o Švédsku čtenář nápadně často narazí na podráždění, někdy téměř vyčítavý tón. Dává se v nich velký prostor švédským odpůrcům vládního postupu (petice vědců žádajících plošnou karanténu), ale málo se zdůrazňuje, že Tegnell a vláda mají mohutnou podporu obyvatelstva. Tegnell v rozhovoru pro sobotní Daily Mail (studoval v Anglii a lituje, že britská vláda podobně ležérní přístup opustila) vypráví, jak ho na ulici neustále někdo zastavuje a povzbuzuje. Paní Tegnellová už neví, kam s kytkami. Tegnell jen napůl žertuje, když sám sebe označuje za nejpopulárnějšího epidemiologa všech dob. I u nás Roman Prymula nebo v Německu profesor Drosten, tyto tváře karantény, také zažívají popularitu. Je zjevné, že v časech pociťované hrozby se lidé semknou za exekutivou, a spolu s ní se bojí toho, co ta exekutiva vypíchne – ve Švédsku škod na zdraví všech těch (u nás dnes zanedbávaných) pacientů bez korony, na společnosti, na ekonomice.

Má pravdu Švédsko, nebo zbytek EU? Třeba čísla obětí COVID-19 ve Švédsku v příštích týdnech skutečně porostou strmě vzhůru a káže se, že kritici Löfvena měli pravdu. Ovšem v tom dotčeném tónu zpravodajství a komentářů Nešvédů o Švédsku jako kdyby byla, třeba jen podvědomě, obava, že kdyby se Löfvenovi jeho sázka vyplatila, my ostatní budeme vypadat jako idioti.

Ve skutečnosti musíme být Švédům vděčni a držet jim palce. Záleží na úhlu pohledu, jestli je experiment to, co provádějí Švédové, nebo spíš to, co na základě statistik s nízkou vypovídací hodnotou provádí zbytek Evropy. Každopádně švédská společnost nastoupila radikálně jinou cestu než my ostatní a jde po ní na vlastní riziko. My s nimi jejich případné ztráty sdílet nebudeme, zato s nimi můžeme sdílet případné vítězství. Při debatách o koronaviru se správně říká, že čas ukáže. To ale platí jen tak dlouho, dokud Löfven udrží nastoupený směr.