V černobylském reaktoru vzrůstá radioaktivita a teplota. Vědci nevylučují riziko nehody
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
V reaktoru číslo 4 černobylské jaderné elektrárny, pohřbeném pod masivním ocelobetonovým sarkofágem, vzrůstá radioaktivita a teplota. Vědci si nejsou jistí, proč k tomu dochází, pravděpodobně to ale souvisí s dešťovou vodou, která do zakryté části elektrárny zatekla skrz původní sarkofág a nyní vyvolává reakce. Informuje o tom britský vědecký časopis Science.
Vědci zachytili z reaktoru číslo 4 narůstající počet neutronů, což naznačuje probíhající jadernou fúzi. Momentálně se snaží přijít na to, zda reakce pod sarkofágem opět utichnou, nebo zda bude nutné přistoupit k jistým opatřením. „Je tu mnoho nejistot,“ uvedl Maxim Saveljev z Ústavu pro bezpečnost jaderné energetiky v Kyjevě. „Nemůžeme ani vyloučit možnost nehody,“ dodal.
Pozorované reakce údajně vznikají v masách sestávajících ze zbytků uranového paliva, roztaveného písku, grafitových regulačních tyčí a roztaveného zirkonia z pokrytí palivových tyčí. Izotopy uranu posledních několik desetiletí příležitostně vystřelují ze svého jádra neutrony. Když tyto částice zasáhnou jádra jiných izotopů, zvyšují šanci, že naruší jejich vlastní rovnováhu a způsobí tak uvolnění dalších neutronů. Takováto řetězová reakce může potenciálně vyvolat obrovská množství energie, která můžou dokonce vést k výbuchu.
Neutrony se naštěstí obvykle pohybují příliš rychle, než aby ve velké míře narušily rovnováhu ostatních jader. Pokud jsou ale zpomaleny, například tím, že musí projít vodou, zvyšuje se šance, že budou přitaženy k jádrům izotopů a vyvolají reakci. Podle vědců je ale naopak možné, že uvolňování neutronů přibývá v důsledku vysušování jaderného materiálu. Neumí ale přesně vysvětlit, proč tomu tak je.
Počet uvolněných neutronů však narůstá pomalu, uvedl Saveljev, což vědcům dává pravděpodobně ještě několik let na to vyřešit, jak případné nebezpečí odvrátit. Saveljev navíc vyloučil katastrofu takových rozměrů, jako byla původní exploze v roce 1986. Hrozí ale, že by horko z probíhající fúze mohlo prudce vypařit zbývající vodu, a tím způsobit výbuch, který by mohl narušit konstrukci sarkofágu.
Černobylská havárie je dosud nejzávažnější havárií v historii jaderné energetiky. Ráno v sobotu 26. dubna 1986 během technické zkoušky v jaderné elektrárně na severu Ukrajiny abnormálně vzrostl výkon reaktoru a prudce se zvýšil tlak páry. V 01:23 moskevského času odhodila mohutná parní expanze víko reaktoru a vyústila v požár, sérii dalších explozí a roztavení reaktoru. Aktivní zóna reaktoru a související bezpečnostní systémy byly okamžitě zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí.